Recenze - Rabbids 3D (3DS)

Se šílenými králíky jsme měli poprvé tu čest před pár lety, kdy vesele okupovali spin-off Raymana. Snad nikdo by v té době nečekal, že se hernímu publiku tihle utečenci ze zvířecí psychiatrické kliniky zalíbí natolik, že se objeví hned v několika dalších samostatných titulech. Dnes jsou synonymem především pro série nejroztodivnějších, avšak minimálně pro občasné hráče zábavných miniher. Rabbids 3D jsou odklonem od zavedeného konceptu a protože vyšli pro nový handheld od Nintenda, samozřejmě disponují zobrazením třetího rozměru. Zdalipak ale autoři přinesli i tentokrát perfektně hratelný zážitek, u něhož nejde ani tak o výzvu, jako o jednoduchou hratelnost, u které si užijete nekončící srandu, nebo naopak šlápli vedle a žádná velká sláva se tentokrát nekoná? Nejen na tyto otázky vám snad odpoví následující řádky.

Tak trochu jsme nakousli změnu žánru. Vlastně se jedná o docela velký skok od ostatních králičích her. Rabbids 3D jsou totiž v podstatě klasickou dvourozměrnou plošinovkou, což určitě není na škodu. Respektive nebylo by, kdyby byla kvalitou srovnatelná s ostatními, řekněme, díly a žánrovými kousky. Jenže zde nastává vskutku vážný problém – není. Prostě není. Protože jestliže je hra ve své podstatě klasickou dvourozměrnou plošinovkou, rozhodně to není vše. Vhodnější označení je: nejtuctovější dvourozměrná plošinovka za hodně dlouhou dobu. Ano, nejtuctovější. Asi je tomu těžké uvěřit, ale noví šílení králíci nejsou skoro vůbec zábavní a to je prosím, vážené dámy a pánové, opravdu závažná chyba! Sakra práce, když už nás nepobaví ani malí bílí mutanti, kteří se pravděpodobně opalovali v záři černobylského jaderného hřibu, načež se jim oči od sebe vzdálily dál, než krouží Měsíc od Země, kdo, nebo co, ano?!

Tuctovost zde naleznete v přesném slova smyslu onoho výrazu. Jednotlivé úrovně jsou už samy o sobě většinou totálně bez nápadu a navíc si představte, že vývojářský tým, místo, aby se jim více věnoval, pouze prachsprostě kopíroval, čili jsou jedna jako druhá. Přitom si v nich hráč připadá úplně sám, poněvadž kromě skákání a občasného přesouvání nějaké té bedničky tvořící „supertěžkou logickou hádanku“ většinou jen držíte směrový kříž v poloze doprava. Osamoceni jste proto, že na nepřítele, mimochodem nepředstavujícího absolutně žádnou výzvu, narazíte zřídkakdy a směrový kříž, páč ovládání joystickem zapříčiňuje nežádané chaotické pohyby do špatných směrů. Paradoxně výhradně jeho využití dokáže obtížnost alespoň trochu zvednout. Buď jak buď, tudy cesta nevede. Nebo shledáváte čekání, kdy už se to konečně rozjede, prakticky po celou dobu hraní něčím úžasným?

Zanedbatelný příběh o cestování časem raději ani rozebírat nebudeme, nicméně jím tvůrci získali spoustu možností, jak okořenit plytký level design. Ale ať už z časových (vydavatel už nejednou zatlačil na vývojáře a ti byli nuceni svůj počin narychlo zalátat, aby bylo možné dostat ho prodeje, byť nedodělaný), nebo jiných důvodů, je nějakým záhadným způsobem nevyužili. Zůstala návštěva pravěku, starodávného Egypta, Řecka a středověku, ale žádná ze čtyř dob vás nejspíš nedokáže více zaujmout. Důležité je bezmyšlenkovitě utíkat a snažit se posbírat všechny zlaté mince a gumové kachničky.

Bohužel, Rabbids 3D neoslní ani grafickým zpracováním. Zatímco králíci jsou ztvárněni a rozanimováni moc pěkně, o potenciálních nepřátelích, nebo nedej bože okolním prostředí se to říct zkrátka nedá, ani kdyby nám celá kolonie rádoby inteligentních oryctolagus cuniculus naběhla do redakce a mávala kolem sebe samopaly. Připočtete 3D efekt, s nímž hra vypadá veskrze stejně, jako když je vypnutý. Za pozornost stojí akorát lehce nadprůměrné ozvučení. Hlavní protagonisté roztomile žvatlají a energická hudba je poměrně obstojná, rádi bychom si ji však poslechli na pozadí nějakého kvalitnějšího titulu, protože takovouhle podpásovku by člověk zrovna od pro mnohé kultovních králíků rozhodně nečekal.

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5