Recenze - Portal 2

Když v roce 2007 vydalo Valve společně s Team Fortress 2 a druhou epizodou Half Life 2 malinký Portal, byla to tehdy jen taková marketingová pojistka. Vpravdě geniální nápad jaký právě Portal přinesl, si získal řadu fanoušků, hromadu ocenění a dal tak klukům z Valve vědět, že chceme víc. No a nyní? Toužebně jsme na to čekali, modlili se a doufali, kdy to už konečně přijde.

Příběh Chell, nepřílíš hovorné slečny/testovacího subjektu se nyní rozvíjí 9000 let po incidentu z prvního dílu. Možná bychom v Aperture Science odpočívali doteď. Ono slůvko „doteď“ bere ale za své, jakmile nás probudí roztomilý a vpravdě vykutálený robůtek Wheatley. Tenhle smělý seladon s přízvukem britského gentlemana přijde s plánem na útěk. To by se nám hodilo, ne? A tak se tedy vydáváte opět na strastiplnou cestu plnou logických hádanek a puzzlů čekajících na vaše koumácká řešení. Nemá smysl se tady dál rozpovídávat o příběhu, rozhodně bychom nechtěli, abyste nám rozbili okna šutrákem. Spoilovat ale nebudeme, když zmíníme to, že nový Portal šel, co se vyprávění příběhu a jeho zvratů týče, zase o krok dál.

Věc, bez níž bychom si Portal neuměli představit je tu, objevuje se ve větším množství a dokážete se díky ní pobavit jako už dlouho ne. Ano humor a nadsázka tu hrají první housle. Navíc to není takový ten laciný humor, který vídáme poslední dobou ve hrách (ahoj Bulletstorme). Styl jakým se tady vtípky prezentují, je především chytrý, nezaměnitelný a z části i sterilní. Na každém druhém rohu jsme museli sbírat protézy, jelikož nám z toho samého řechtání neustále padaly.

O vtipné momenty opravdu není nouze a hra je dávkuje tak, abyste ani na chvíli neměli pocit, že jste sami. Jakmile totiž počnete mít podezření, že „nic neděláte“, vybafne na vás nějaká maličkost či něco zpříjemňující vám alespoň trochu řešení puzzlů. Za celou dobu se aktivně setkáte jen se dvěma dalšími charaktery, nutno ale podotknout, že přes jejich elektrické obvody a vodiče se s nimi hráč sžije opravdu silně. Skoro je nám až smutno, že neexistuje křemíkové nebe.

Aperture Science doznala také řádných změn. Zub času se zkrátka podepsal na tamním prostředí. Nyní tedy můžeme vidět kořeny stromů poničené laboratoře nebo místnosti, v nichž se subjekty jako jsme my testovali. Časem se i dostanete do jiných lokací, a nebo se podíváte úplně mimo Aperture. Dechberoucí je způsob, jakým na vás nenásilně působí okolní atmosféra daných lokací. Dá se to jen matně zaznamenat, ale během oněch osmi hodin hraní díky tomu nezažijete pocit jakéhokoliv stereotypu, a jak už jsme zmínili, kdyby se k tomu schylovalo, něco se stane a vás to zase nabudí k dalšímu postupu.

Povinnou výbavou vám budiž obligátní portalgun, jenž budeme muset tentokráte kombinovat s mnohem větším počtem přidaných entit. Vývojáři na nás házeli spoustu informací již před vydáním a tak fanoušci můžou znát vše jako své boty, pro ty méně znalé snad jen v rychlosti zopakujeme. K dispozici vám bude několik druhů gelů, z nichž každý má velmi odlišné účinky. Červený vám umožní daleko rychlejší pohyb, modrý zase extra výskok. Bílý vám zase dovolí tvořit portály na normálně nefungujících površích. Jsou tu pak ještě různé lasery, plošinky nebo velké „vysavače“ jimiž se můžete pohybovat skrze místnost. Vše se těžko popisuje a v praxi je to úplně o něčem jiném. Oproti prvnímu dílu je tohle ale obrovský skok, jenž vytvořil z druhého Portalu absolutně nedostižný mistrovský kus. To vše dohromady dává vpravdě úžasný amalgám těch nejlepších herních principů, jaké jsou zrovna k mání.

Už jsme nakousli prostředí a možná by stálo za to si trošku rozvést důvody, díky nimž považujeme Portal 2 za tak jedinečný. Hra sice běží na hodně zastaralém Source enginu, tak jako tak mohou některé hry tomu, co dokáže jen tiše závidět. Graficky se to možná nedá srovnávat s dnešní špičkou, jenže design levelů je nadčasový. Je až neuvěřitelné, jak často si člověk připadá v rámci dané lokace malý a bezvýznamný, načež si po jejím zdolání pobrukuje (nahlas nebo potichu) Ódu na radost. Jakmile se ale objeví menší prostor či kus nějaké továrny, je vám jasné jakou práci to muselo dát. Skoro se až chce věřit to, že Valve udělalo skutečnou továrnu se všemi výrobními postupy namísto toho, aby na sebe naházela jen změť trubek a vývodů „odnikud nikam“. Bravo a paráda, tleskáme.

Druhý díl s sebou přinesl i možnost zahrát si speciální kampaň pro dva hráče najednou, kdy můžete společně kooperativně plnit úkoly. CO-OP musel doznat určitých změn technického rázu, v jádru je to ale kovaný Portal, jak se sluší a patří. Oba spoluhráči mají k dispozici portálovou pušku, což dohromady dělá čtyři portály, s nimiž budete muset bezpodmínečně spolupracovat a různě čachrovat. Obtížnost se stupňuje, jelikož víc hlav víc ví. Zákonitě to není ani zdaleka tak „lehké“, jako v hře pro jednoho hráče. Ke konci se Portal opravdu vybičuje k těm nejbláznivějším levelům, v nichž často zabřednete na dlouhé desítky minut. Tady plánování a perfektní načasování hrají prim. Dobré ale je, že obtížnost ani tak neodradí, jelikož se na to dá s použitím selského rozumu přijít. Sami jsme se ale párkrát přistihli, jak nám jasná cesta leží před nosem a my dělali úplně jiné vylomeniny.

Hladké mulitplayerové drandění navíc zajištují různé vylepšováky. Jednou takovou opravdu vítanou změnou budiž ukazovátko, s jehož pomocí můžete označit přesné místo, kam chcete dát portál či kde chcete svého partáka vidět. I přes zabudovaný zvukový chat je tohle nezbytná pomůcka a vězte, že jí budete používat opravdu ve velkém měřítku. Zajímavou vlastností je také možnost podívat se zmáčknutím klávesy TAB na to, co přesně vidí v danou chvíli váš kámoš. V menším okénku se vám tedy otevře pohled z jeho perspektivy.

Mezi sebou s kamarády můžete také komunikovat pomocí různých gest a posunků. Ty jsou zde jako takové zpestření, atmosféře ale spíš přídávají. Obejmout svého partnera na konci obtížného levelu je opravdu zadostiučinění ve hrách dosud nevídané. Zabudovány jsou zde také mikrotransakce (podobně jako u Team Fortress 2) a nakupovat můžete čepičky, skiny na svého avatara nebo další gesta.

Portal 2 – herní orgasmus a oslava geniálních mechanismů. Tam kde ostatní hry tasí kolty a elektrické biče, přichází nový Portal s perfektním humorem a nekonfliktní hratelností. Přesto je chytlavý a dokázal už teď pobláznit nejednoho zapřisáhlého FPSkaře. Valve se dušuje, že tohle je jejich nejlepší singlepalyerová hra. A víte co? Oni vážně nelžou!

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5