Recenze - Napoleon: Total War

Všechny novější díly série Total War svírá jeden nemilý problém. Ač se tvůrci zuby nehty snaží své dílo aspoň nějakým způsobem zrenovovat, vždy se jedná takřka o tu samou hru bez výrazných změn. Vylepšením projede grafická stránka a pár drobností - tím to ovšem končí. Na druhou stranu, v dějinách lidstva se objevuje tolik zajímavých mezníků, které si zkrátka musíte prožít na vlastní kůži. Napoleon je jedním z nejvýznamnějších velitelů, jaké naše modrá planeta kdy měla, přičemž v nejnovějším Total War si podmaníte jeho armádu a dokonce se vám může podařit zvítězit v bitvě u Waterloo.

Leckdo nicméně můžete namítnout, že Napoleon: Total War je pouhým datadiskem, resp. samostatně spustitelným přídavkem, který s sebou od Empire: TW (předchozí díl) nese jen lehce vylepšenou vizuální prezentaci a kampaň. Ano, hra na mě rovněž tímhle způsobem zapůsobila, přesto jsem se skvěle bavil od začátku až do konce. Musím však uznat, že starý dobrý Rome: TW mě chytil daleko více.

Po spuštění se vám otevírá obsáhlá hlavní nabídka jednotlivých módů. Jestliže jste nehráli předchozí díly, doporučuji si prvně vyzkoušet tutoriál, v němž si osvojíte veškeré mechanismy a techniky. Pak už je volba zcela na vašich bedrech – na rozjezd můžete zkusit rychlou bitvu, ve které si vyberete frakce, jež se spolu na mapě utkají, načež stačí pouze nepřítele udolat. Samozřejmě si na začátku zvolíte jednotky, které budete korigovat. Vše je omezeno financemi.

Skvěle jsou taktéž provedeny Napoleonovy bitvy, kde si projdete chronologicky všechny významné vojenské střetnutí, kterých se Napoleon účastnil. Začínáte ve Francii, putujete přes Itálii, Egypt, Rusko až k osudnému střetnutí u Waterloo. Nemůže chybět ani bitva u Slavkova nebo Drážďan. To vše je zpracováno co nejvěrohodněji. Za zkoušku též stojí hra pro více hráčů. Napoleon: Total War je Steam hra (musíte si ji zde zaregistrovat, až poté můžete hrát), takže je multiplayer řešen právě přes něj. Stačí jen pár chvil počkat, vybrat si mapu a můžete se ponořit do boje proti skutečnému protivníkovi.

Hřeb večera je kampaň se jménem „Napoleonovo tažení“, která funguje jednoduše. Hrajete na tahy, nikoliv real-time. Na obrazovce vidíte mapu a ovládáte své svěřence. Přitom se nemusíte řídit historií, jelikož postupujete na vlastní pěst a díky tomu si lze podmanit celou Evropu a táhnout ještě dál. Po čase ovšem začne podobný způsob hraní nudit, protože je stále na jedno brdo. V podstatě jen klikáte, přemýšlíte a čtete text. Nic, co by mohlo mít dlouhodobou životnost. Pakliže vám tento styl vyhovuje, hra obsahuje taky kampaň za koalici, což přináší další možnost zabavit se na několik dlouhých hodin.

Kampaně jsou tedy vcelku obsáhlé a myslím, že na plnohodnotnou hru dostačují. Jejich kvalita je odpovídající, není však zaručeno, že podobný způsob bude vyhovovat všem hráčům. V takovém případě vřele doporučuji Napoleonovy bitvy, které se odehrávají zcela real-time (udělujete rozkazy v přítomné čase a sledujete vývoj situace). Poprvé bych je profrčel na lehčí obtížnost a pak vyzkoušel, kterak si povedu na nejtěžší – to už je doslova alchymie a umění. Na konci tohoto tažení vás čeká bitva u Waterloo. Vyhrajete a stanete se lepším taktikem než samotný Napoleon?

Já osobně preferuji právě tento mód, neboť mám raději akci. Skvěle mi pomáhala možnost kdykoliv hru zapauzovat a rozmyslet si co nejúčinnější postup dál. Stejně tak i zrychlení času – nechce se vám čekat, než poslední jednotky nepřítele utečou pryč z bojiště? Stačí stisknout jedno tlačítko a čekání se rázem 3x zkrátí. Nejedná se však o žádnou novinku – tuhle funkci měly již předchozí díly v úplně stejném provedení.

Bitevních polí, na nichž se střetnete s nepřáteli, mnoho není, ale za to jsou různorodé – sněhové pláně, pouště, lesy, občas taktéž vesnice. Opomenout nesmím ani námořní bitvy, které jsou ovšem poměrně zdlouhavé a těžko ovladatelné. I přesto jsou (hrajete-li na nižší obtížnost) vcelku jednoduché.

Odlišných jednotek mnoho není. Dělí se na tři skupiny: pěchota, jízda a dělostřelectvo. Pěchota je základní složkou armády každého vojevůdce. Jsou poměrně silní a jejich palebná síla je na vysoké úrovni. Ve hře je několik odlišných typů, to ovšem téměř nic neznamená. Na pěšáky útočí jízda (nejlépe ze zadu nebo z boku), která je jak střelecká, tak klasicky útočná (meči). Pokud však útočíte na přímo, nemáte mnoho šancí. Poslední, dělostřelectvo, je velmi silnou jednotkou. Dokáže střílet na velké vzdálenosti a udílet nepříteli nezanedbatelné ztráty. Protivník je ale má taky, takže je nejlepší se zaměřit na ně.

Vizuální stránka vypadá dobře, od Empire: Total War se ale téměř nezlepšila. Zvuky jsou drtivé a skvělé, stejně tak soundtrack obsahuje dobře se poslouchající skladby. Umělá inteligence patří k té největší špičce (samozřejmě jen v tom případě, že hrajete na vyšší obtížnost). Celkově jsem s tímto spokojen.

Přestože Napoleon: Total War nepřináší mnoho vylepšení, je z mého úhlu pohledu povedenou záležitostí, která nesmí minout žádné stratégy nebo fanoušky této série. Dvě dlouhé kampaně sice nemusí sednout úplně každému, zase ale můžete vyzkoušet několik dalších povedených módů, které vás bezpochyby nasytí. Kdybyste zatoužili po multiplayeru, Steam vám jej během pár chvil rychle a bezstarostně zařídí. Bavil jsem se tedy dostatečně, takže koupi doporučuji.

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5