Recenze - Medal of Honor

Aby Electronic Arts tolik nezaostávala za společností Activision, vydala další díl ze série Medal of Honor, u kterého se nedočkáme žádného podtitulu. A právě nejnovějším Medal of Honor se budeme zabývat v této recenzi. Už když na PS2 vyšly první Call of Duty, tak byly lepší než všechny předešlé ,,medaly'' a řekl bych, že tomu tak bylo až doteď. Ovšem nové MoH už konečně vytvoří solidní konkurenci novým Call of Duty: Black Ops.

Ve hře hned zavítáte do několika speciálních jednotek. Budete mít možnost vyzkoušet si spoustu typů úkolů. Jednou osvobodit zajaté spojence, jindy zas vyčistit danou oblast od nepřátelských Talibánců, nebo se sami osvobodit z obklíčení. Čekají vás i noční mise, při kterých je poměrně nezbytné využít stealth způsob. Příběh je poměrně krátký, ale rozhodně vám prodlouží (obtížnější, ale ne nezvladatelný) způsob obnovy životů. Probíhá sice také rozdýcháváním jako v Call of Duty, ale můžete rovnou zapomenout na nějaké bláznivé knifové souboje ve stylu Ramba. Zde vám stačí, když jich pár koupíte a jdete k zemi.

Ačkoli se objevovalo spoustu spekulací o špatné grafice, je velice uspokojující, ovšem když pomineme výbuchy a zvuky přebíjení. Jakmile umístíte C4 na AA kanón, jednu chvíli je zcela v pořádku, v okamžik výbuchu se mění v rozmlácenou hromadu šrotu. Protože je výbuch nepatrný a vcelku slabý, právě tuto nedokonalost nezakryje. Samotné přebíjení zbraní dodává pocit plastového efektu, nebo slabého zinkového plechu. Ovšem zbraň, příroda a ostatní vojáci, oko velice potěší. Také určitá zničitelnost prostředí jistě přidá něco na kladu.

Na systém nošení zbraní, který se v Medal of Honor vyskytuje, hráči čekali již dlouho, a snad lze konečně konstatovat, že ne nadarmo. Už nemáte možnost mít pouze dvě jakékoli zbraně (například AT-4 a RPG jako v CoD) ale dvě primární a jednu sekundární zbraň - pistoli. Což velice mile překvapí. Další příjemnou věcí je možnost přepínání režimu střelby, takže pokud si již nemůžete dovolit sypat kulky stylem á la Minigun - 8000 střel za minutu, (i když kdykoli budete chtít, vám parťák nějaké dodá, ale někdy jste také jen odkázáni sami na sebe) prostě si přepnete zbraň z automatu na poloautomat, takže se z nepřesného kvéru stane smrtící hračka - One shot-One kill. Tvůrci si také dali pozor na přebíjení s poloprázdným zásobníkem, a to tak, že když chcete takto poloprázdný zásobník vyměnit, v komoře zbraně již náboj je, takže po přebití máte např. 31 nábojů místo obvyklých 30-ti.

Umělá inteligence nepřátel vám dá zabrat! Talibánci se neustále schovávájí za co jen lze a častokrát zpoza krytu vystrčí pouze zbraň a ruce. Nepřátelé se neustále pohybují a v nestřežené chvíli se vám klidně dostanou do zad a není pro ně problémem přemístit se do vzdálenosti necelých 2 metrů od vás. Ale aby to maníci s turbany na hlavách neměli tak jednoduché, váš způsob krytí je také dost solidně vymyšlený. Máte možnost sprintovat a v bezprostřední vzdálenosti od trosek vozidla nebo velikého kamenu, sklouznout se a okamžitě zaujmout palebnou pozici! Velice výhodné při velkém mumraji, nebo při hrozbě granátu. Zajímavé je také to, že pokud se vám povede headshot, dole ve středu obrazovky se zobrazí malá ikona siluety lidské hlavy a záměrný kříž. Máte tedy přehled o tom, jak umíte přesně mířit.

Ačkoli byly Call of Duty: Black Ops více očekávané, dalo by se říct, že tentokrát Medal of Honor zvítězil. Pěkný a ne tolik zmatený příběh, příjemně zpracovaná grafika, množství zbraní, různorodé akce. Neprostá paráda v oboru First Person Shooter. Takto by se dala shrnout tato suprová gamesa. Pokud vás nejnovější CoD zamrzeli, jizvu na srdci by mohl zhojit právě nejnovější Medal of Honor!

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5