Recenze - Mechanic Infantry

Vývojář: Slak Games Vydavatel: Paradox Interactive Vydavatel v ČR: Není Lokalizace: Původní Multiplayer: Ne Oficiální stránky: Odkaz

Indie hrám se obvykle nijak zvlášť nevěnujeme, občas ale není na škodu obětovat nějakou dobu vedle hraní velkých titulů, jakým je třeba třetí Deus Ex, i něčemu, na čem nepracovaly desítky lidí po několik let. Zvlášť to pak platí o plošinovkách, protože, co si budeme nalhávat, hry jako Limbo nebo Braid, jsou prostě tím nejlepším, co nezávislá herní scéna nabízí. Mechanic Infantry až tolik nevyniká unikátním vizuálním zpracováním (byť výjimečné bezpochyby jsou), ani od ní nelze čekat jakýkoliv pokus o inovaci v daném žánru, ale zato jde o tak návykovou věc, že se k ní budete dlouho a rádi vracet.

Příběhová linka zde prakticky neexistuje. V internetových obchodech u položky Mechanic Infantry sice naleznete odstaveček hlásající něco o světě ovládaném stroji, v němž musíte čelit nejrůznějším nebezpečím během výpravy za záchranou svých přátel a opravou vybíjejících se generátorů životadárné energie, ale přímo ve hře story nijak prezentována není, čili ji můžeme s klidným svědomím zapřít.

Zhostíte se role něčeho, co vypadá jako televizní obrazovka z šedesátých let minulého století, která si šlehla trochu střídavého napětí. Herní náplň pak netvoří vlastně nic, co bychom už jinde neviděli... a navíc je to ořezáno do své nejčistší podoby, což je ale veskrze vzato docela fajn. Zfetovanou televizi prostě nutíte utíkat do stran, přeskakovat jámy a roztodivné nepřátele, odrážet se od stěn ve stylu Prince z Persie a především v každé z padesáti úrovní posbírat co možná nejvíce malých okřídlených obrazovek, které jsou zavřené v klecích a roztroušené po všech čertech. Hra je totiž rozdělena na pět světů po deseti levelech a do dalšího se vždy podíváte, až v současném posbíráte určitý počet létajících kamarádů. Samotný gameplay není nepodobný stařičkému Jazz Jackrabbit. I tady je průchod úrovněmi neskutečně rychlý (a návykový) a přestože obtížnostně jsme úplně někde jinde (už jen díky absenci útočných schopností a nemožností zbavit se nepřátel v cestě), velkým plusem pro vás budou rychlé reflexy.

Jak už padlo v úvodu, Mechanic Infantry disponuje poměrně neobvyklým grafickým zpracováním. Kdybychom ho měli k něčemu přirovnat, pravděpodobně bychom si jako první vzpomněli na PSPčkovou rytmickou sérii Patapon, takže rozhodně je na co se koukat. Ztvárnění jednotlivých světů se od sebe dostatečně liší, aby se nedostavil stereotyp, přibývají noví enemíci a kvantita životu nebezpečných překážek se zvyšuje. S vizuálnem navíc koresponduje i ozvučení. Příjemné techno melodie, sem tam zkombinované s jinými hudebními žánry, působí jako podkres naprosto skvěle a překvapivě i ony se mění se střídáním světů. Zkrátka palec nahoru.

Mechanic Infantry pravděpodobně vývojářům nijak závratnou finanční částku nevydělá. Ne snad, že by nešlo o kvalitní hru, ale... slyšeli jste o ní před četbou této, či jakékoliv jiné recenze? Asi ne. Dokonce ji ani nenajdete v nabídce Steamu, takže ji spousta lidí mine. Škoda, zvlášť při ceně, která v online obchodě GamersGate činí asi dvě a půl eura, čili něco kolem šedesáti korun. Nedostanete za ně titul s desetihodinovou hrací dobou, ale poctivé čtyři hodiny by se z Mechanic Infantry na první zahrání vytáhnout daly, a když tak není problém zahrát si ji znovu, hned tak se od ní určitě neodtrhnete.

Vypilovaná hratelnost, ozvučení, návykovost
.
Absence příběhu, v podstatě nic dalšího, co by stálo za zmínku

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5