| Battlefield 3, nebo Modern Warfare 3? | |
| Battlefield 3 | |
68% | |
| CoD: Modern Warfare 3 | |
32% | |
| Celkový počet hlasů: 509 | |
| (Hlasujte kliknutím na odpověď) | |
|
IL-2 Sturmovik: Cliffs of Dover se nám do redakce dostal bezmála před půl rokem. Tehdy jsme hru, po zhlédnutí spousty úžasných trailerů a vývojářských deníčků, spouštěli s velkým nadšením. Jak si ale může pozorný čtenář všimnout v původní dubnové recenzi uvedené pod tímto krátkým článkem, hra nás těžce zklamala. Byla totiž naprosto nehratelná. Extrémně hardwarově náročná a za opravdu velkou úctu stála pouze stránka grafická.
Vývojáři si naštěstí brzy uvědomili, že Cliffs od Dover není to pravé ořechové a rychle jej stáhli z prodeje. Je srpen a hra jde opět konečně do prodeje. Autoři zatím prý odvedli velký kus práce v podobě vydání celé řady opravných patchů – co změnily? Abyste mohli porovnat „novinky“ ve hře, směle vám doporučujeme číst původní recenzi. V té se totiž dozvíte obecné informace o hře, a také spoustu neduhů, které nás tehdy málem připravily o zdraví.

Patche si pohráli především se zmiňovanou hardwarovou náročností. Přestože ji už částečně zmírňoval třetí patch, nešlo o dokonalé řešení. Když spustíme Stumovika dnes, hra běží mnohem plynuleji a můžeme si dovolit pustit se do obtížnější akce s nastavením obsahující i větší detaily. Ne tedy, že by ale byla akce o něco zábavnější. Bohužel je stále těžké letadlo přesně korigovat a delší dobu tak stíhat nepřítele. Alespoň, že už se ale dokáže udržet ve vzduchu.


Jak jsme zmiňovali již v dubnu, Cliffs od Dover má svůj základní příběh v podobě hratelné kampaně, která nabízí jak americké letectvo, tak to německé. Tehdy byl v Cliffs of Dover problém také s jazykem. Části textů byly v Češtině, objevovali se však i sekvence anglické. Tenhle nešvar si můžeme taktéž odškrtnout – opraveno.


Mimo to, že už se letadlo dokáže udržet ve vzduchu, textová lokalizace konečně dává smysl a při hraní nám, snad, nevybouchne počítač, se ale v Cliffs of Dover nezměnilo téměř nic. Můžeme se už sice vrhnout také na multiplayer. Že se nám ale do některé hry podaří připojit je jeden velký zázrak. A tak musíme opět pochválit jen grafickou stránku interiérů letadel, modelaci exteriérů a opravené chyby. Stále ale ve hře postrádáme destrukci při proletu stromy, baráky, nebo zapíchnutím se čumákem letadla do pole. Zvuky jsou stále stejně ošklivé a NPC piloti, kteří s námi bojují proti nepříteli, stále nemají žádnou morálku. Jeden křičí přes druhého a nakonec tak hlášky nedávají častokrát ani smysl.


IL-2 Sturmovik: Cliffs of Dover je i nadále slabý titul. A stejně, jako jsme doufali v dubnu, i nyní „Věříme, že do půl roku až roku autoři hru zpraví a promění k dokonalosti. Případně komunita. Aktuálně tomu tak ale zdaleka není a Cliffs of Dover se zkrátka nedá pořádně hrát.“
|
|
![]() |
| . | |
|
|
|
V dobách, kdy Ubisoft ohlásil dalšího Sturmovika, redakcí zavládlo naprosté nadšení. Z historie totiž víme, že jde o fenomenální titul, od něhož snad nelze čekat nic jiného, než vysoké číslo v závěrečném hodnocení. A stejně tak jsme se pouštěli také do testování nového Cliffs of Dover, nakonec je nám ale těžce úzko a smutníme nad tím, co tvůrci na herní scénu vypustili.
Přestože jsme měli možnost testovat hru už dobrý měsíc a půl před vydáním, k recenzi jsme se odhodlali až nyní. Nejde o to, že by se snad nenašla skulinka v našem editoriálním plánu nebo nás svazovalo informační embargo; i za cenu, že nebudeme první, jsme odkládali recenzi, jak jen to šlo, abychom vám nemuseli naservírovat článek s veskrze negativními dojmy. Hráli jsme jak naprosto nehratelnou prvotní verzi, tak i zpracování, ve kterém už vývojáři opravili celou řadu chyb, i přesto ale z Cliffs of Dover nemáme vůbec dobré pocity.


Tvůrci udělali při vývoji obrovský krok vedle - spěchali. Inu, raději se měli inspirovat u kolegů z Blizzardu, a stejně jako oni neustále odkládají Diablo III, měla rumunská pobočka Ubisoftu pozdržet vydání Sturmovika. Možná bychom se pak dočkali titulu, za který by se ledajaký fanoušek série nemusel stydět. Nejen komunita určitě ráda zavzpomíná na Wings of Prey z konce roku 2009. Ačkoli hra trpěla lehce arkádovým stylem, nešlo o žádnou brutalitu a hráči si tak užívali geniálních leteckých bitev se spoustou adrenalinu, akce i zábavy. To se bohužel o Cliffs of Dover rozhodně říct nedá, zatím.
Pomineme-li opět neuvěřitelně dlouhé načítání hry i misí samotných (u aktuálních titulů jde zřejmě o nějaký moderní trend, či co) na první dojem působí Sturmovik opravdu famózně. Bohaté menu nás ještě před tím, než se nám roztočí vrtule, zavede k detailnímu nastavení pilotů i letadel. Autoři vyrukovali s názorem, že nový IL-2 Sturmovik nebude klasickou akční arkádou, nýbrž akčním simulátorem, a hra se tak opravdu chová.


Detailně si tak budeme moci vymodelovat i vybavit pilota pro všechny tři dostupné národy (tedy německé Luftwaffe, anglické RAF nebo italské letectvo). Do hry bylo nasazeno opravdu velké množství prvků, které bychom skutečně ani neočekávali, a přestože je nijak nevyužijeme, jistě svou přítomností potěší. Zda si tedy vytvoříme přitloustlého chlapíka s leteckou přilbou a knírem nebo vysokého ulízaného generála bez padáku je kompletně na nás. Dokonce máme na výběr z několika leteckých rukavic, kombinéz i dalších menších součástí pilotova oděvu. A podobně je tomu také u letadel. Upravit lze každý model, a že jich ve hře není málo, za královské letectvo nechybí Spitfire nebo Huricane, u němců pak třeba tradiční Messerschmitt řady E. V modelaci letounů se dočkáme, podobně jako u letců, mnoha nevšedních nastavení, mezi které můžeme zařadit např. číselné označení ocasního kormidla, počet záškrtů „na pažbě“, nebo počáteční mechanické poškození - přičmoudlá, odřená, děravá křídla, trup i kabina. Chceme-li vybočit od historie, letadlo lze přizpůsobit také barevně.

Hra nabízí hned několikero módů hraní. Pro úplně začátečníky nechybí přítomnost tutoriálu, pro všední hráče pak kampaň, rychlá bitva nebo bitva, jakou si na míru sami vytvoříme. Těm, kteří si věří, pak tvůrci připravili také multiplayer.


Jak to tak v podobných hrách bývá, od tutoriálu nečekejme nic převratného. Stejně nás nic nenaučí a potřebné informace tak získáme až v praxi na bojišti. V Cliffs of Dover jde na víc o neuvěřitelně nudné, hloupé a nesmyslné zpracování, které hře zbytečně snižuje na prestiži. A navíc se stejně nedá hrát. Fakt ne.


Pakliže bloudíme možnostmi menu, funkcemi a jednotlivými nastaveními hry a ještě jsme se nepodívali na bitevní pole, stále se nás drží velké nadšení. Jinak tomu nebude ani při poklikání na vytouženou kampaň. Jak totiž zjišťujeme, IL-2 Sturmovik: Cliffs of Dover má také svůj příběh, i když jen v ošemetně psané formě, navíc s neúplnou lokalizací. I přesto jde ale spíše jen o vedlejší nepotřebný a nevýznamný paskvil, kterému v pozdější fázi hry nevěnujeme díky svému nezajímavému zpracování větší pozornosti. I tentokrát nám tedy nezbývá nic jiného, než se věnovat samotným leteckým bitvám. Na ostatní faktory není ve hře mnoho prostoru. Konec konců, o to ale jde…
Hra už se „louduje“. Přichází kámen úrazu. Konečně vidíme letiště, letadla, nebe, i všechen ten vercajk kolem. Nemáme-li zrovna nabušenou sestavu, je vysoká pravděpodobnost, že se nám letadlo ani nehne. Cliffs of Dover je neuvěřitelně náročnou záležitostí na hardware, a když říkáme neuvěřitelně, myslíme tím mezigalakticky. Se slabým PC si hráči zkrátka neškrtnou a i majitelé namakaného stroje budou mít leckdy velké problémy.


Grafika na full HD vypadá naprosto geniálně. Tedy co se interiérů letadel, avšak i jejich zevnějšku týče. Okolní prostředí je ale k breku. Smutně se nám při pohledu na budovy a stromy vybavuje Flight Simulator 2004, jehož grafika je tak obrovským propadákem (rozuměj, v té době už měl přeci design celkem úroveň), že i kdejaký milovník retro her by raději zavřel oči. O to smutnější je fakt, že při nejvyšším rozlišení se ale kvůli opravdu obrovským nárokům na PC jen těžko o nějaký ten pixel hneme. Lepší to ale není ani na střední hodnoty. Rozdíl mezi nejvyšším a nejmenším rozlišením je ale extrémní. Hra bohužel stále těžce zlobí a v mnohém se se sestavou stále hádá, nicméně, obraz … Sturmovika si na nejnižší detaily můžete představit jako fotbalové hřiště. Zelená plocha a sem tam nějaká čára.

I když to stálo mnoho nervů, na nejvyšší detaily jsme nakonec hru rozjeli. Pomohl k tomu především druhý v pořadí vydaný patch, který hardwarovou náročnost lehce, ale opravdu jen lehce snižoval. Grafika ale nebyl jediný problém Sturmovika. Hra byla naprosto nehratelná. A to doslovně. Pokud se nám podařilo vzlétnout, téměř do dvaceti sekund jsme byli opět na zemi. Letadlo se zkrátka nedokázalo ve vzduchu udržet a veškerý fyzikální model ve hře naprosto zkolaboval. Až po celé řadě patchů jsme si konečně mohli trochu zalétat, i když, žádná sláva to také není. Ve vzduchu se již sice udržíme, i tak jsou ale místa, ve kterých se letadlo zachová nesmyslně a rovně se sesune k zemi. Nějakých manévrů nebo akčních pasáží se tak ani zdaleka nedočkáme. Jde opravdu jen o nudné létání sem a tam, při snaze trefit se do nepřítele. Bohužel, nejde to. Sturmovik není správně optimalizovaný a hráč tak nemá jedinečnou šanci, aby jej letadlo včetně své techniky stoprocentně poslouchalo.


Samotnou kapitolou je zvukové vybavení hry. Nuže, co říci, zvuků je možná ve hře zakomponováno celé množství, k hráči se ale dostanou pouze tři. Motory všech letadel zní naprosto stejně a slyšet to původní konstruktéři, nejspíš by se obraceli v hrobě. Stejně tak je tomu i u střelby z palubních kulometů, kanónů a samopalů. Nejen že jsou nahrávky totožné, jejich kvalita je navíc příšerná a místo pocitu střelby tak vnímáme spíše zalagovanou cirkulárku. Třetí část ozvučení je pak použita pro komunikaci mezi piloty. Jejich hlasy jsou ale otravné a opakování týchž hlášek několikrát do minuty, vás tak brzy dovede k šílenství. O to horší je fakt, že jeden pilot mluví přes druhého. Když si tedy vybavíte kompletní jednotku leteckých sil, třeba i s několika desítkami členů, asi rychle a rádi pochopíte, že nejlepším řešením je dané zvuky vypnout.

Jak už padlo výše, Cliffs of Dover se vyhnuly ty nejzákladnější optimalizace. Co se stane, když se zřítíme s letadlem k zemi? Ti z vás, kteří tipovali, že budeme jen tupě bruslit po poli, potažmo projíždět stromy a domy (možná se odrazíme i zpět do vzduchu), vyhrávají zlatého bludišťáka. Hra jaksi zapomíná na spuštění destroy módu. Letadlo se tak chová, jakoby letělo, bez toho aniž by vědělo o nějaké havárii. Dnes je moderní říkat na takové věci „WTF?!“, ale my to říct nechceme.


O multiplayeru škoda mluvit. Něž se nám vypíše databáze dostupných serverů, rozkoušeme klávesnici, když už si ale přeci jen nějaký vyhlídneme, pravděpodobnost připojení je zhruba pětiprocentní. Hups, chybí tlačítko pro připojení nebo nasazení nového letadla do hry. Zbytečně tak musíme čekat, než se nám některé z např. desíti letadel (mapy jsou ale navrženy až pro 128 hráčů, což je s hardwarovou náročností hry snad nemožný úkaz) uvolní, rozkoušeme také knipl, joystick a gamepad, abychom nakonec zjistili, že hráč opustil místnost, protože z jeho letounu je troska, a s zakrvavěným kokpitem, zmuchlanými plechy, prostříleným trupem, urvaným kolečkem a zohýbanou vrtulí, leží zaklíněný na kopečku mezi stromy.


IL-2 Sturmovik: Cliffs of Dover je velkou ostudou jinak fascinující série. Hře chybí všechny základní funkce a s tím, že vývojáři vypustili ven titul, který bychom se styděli nazvat i alfa verzí, tak značku těžce pošpinili. Jisto jistě tak pobouřili také velké množství hráčů. Především pak těch, kteří už si hru zakoupili a spustili. Věříme, že do půl roku až roku autoři hru zpraví a promění k dokonalosti. Případně komunita. Aktuálně tomu tak ale zdaleka není a Cliffs of Dover se zkrátka nedá pořádně hrát.
|
|
![]() |
| . | |
|
|
| Čeština: | Ne |
| Demo: | Ne |
| Obal: | Ne |
| Screenshoty: | Ano |
| Tapety: | Ne |
| Patch: | Ne |
| Cheaty: | Ne |
Článek perfektně vystihuje vše, co se mi na Cliffs of Dover nelíbí. Špatná to hra, která zkopala všechny naděje na kvalitní titul