Recenze - Homefront

Letošní rok na nás chystá opravdu velkou várku FPS stříleček a Homefront je samozřejmě jednou z nich. Jaké jsou jeho šance na úspěch se dozvíte v tomto článku.

V našich prvních dojmech byl příběh už dostatečně nastíněn. V kostce jde tedy o to, že roku 2012 umírá Kim Čong-il a na místo vůdce nastupuje jeho syn Kim Čong-un. Ten, po sjednocení Koreje a obsazení Japonska, upře svůj zrak na destabilizované Spojené státy Americké, které se potýkají s propadem dolaru, nedostatkem ropy a celkově je Amerika spíš místem, které je plné rabování a nepokojů.

Vy se probouzíte roku 2027 jako bývalý bojový pilot Jacobs, který odmítl splnit povolávací rozkaz a tím si vysloužil návštěvu korejských jednotek. Při převozu na přecvičení je ale Jacobs osvobozen odbojem, dostává do ruky zbraň a konečně jde do akce.

Homefront svým dospělým tématem vyniká i úžasnou atmosférou. Během prvních čtyř kapitol nebudete věřit vlastním očím, čeho se korejské jednotky doupouští na Američanech, naopak v páté kapitole vám bude zle z Američanů, kteří vrací svou nenávist mnohonásobně hůř a poslední dvě kapitoly s atmosférou obrácené karty - tedy takové klišé, hurá máme výzbroj, jdeme těm Korejcům nakopat zadky, ať to stojí, co to stojí - dokáže celkem dobře strhnout.

Tímhle výčtem ale končí veškeré klady Homefrontu. Jak bylo psáno v dojmech hra se velmi inspirovala serií Call of Duty, což přeci jen chápu. Když se něčeho prodá v první den několik miliónů, proč to nezkusit s něčím jiným a vlastně stejným. Tvůrci z Kaos Studios se však inspirovali nejen ve zmíněné sérii. Průchod městečkem odboje evokuje Half-Life 2, naopak americké pláně, kde žijí tvrďáci, na které jsou Korejci stálé krátcí, je neuvěřitelně podobná enklávám ze série Fallout. Z vypůjčených situací tu nechybí ani pilotování vrtulníku, které je sice zábavné, ale kapitolu dohrajete během 20 minut a v poslední misi budete dokonce ovládat bezpilotní letoun Predator.

Navíc hlavními hrdiny jsou klasické charaktery. Connor je klasický drsný cholerický Američan, který chce vidět Korejské okupanty na hromadě (pokud možno zabitých jím samotným). Rianna je vojanda, která však doufá v jiné, než násilné řešení a má neuvěřitelnou slabost pro pomoc bližnímu svému. Hopper je klasický technik, navíc korejského původu, takže z dětství ví, jak se o sebe postarat. A nakonec je tu Boone, klasický moudrý vůdce odboje, který je neustále v křížku s Connorem, kterého musí neustále krotit.

Co se týče samotné hratelnosti, jedná se o vcelku běžný průměr. Zbraně mi přišli všechny stejně účinné (samozřejmě sekundární pistole je opravdu jen hračkou do nouze), ale střílet se dalo přesně jen přes mířidla, nebo kolimátory. Trefit cokoliv od boku vyžadovalo vzdálenost maximálně pěti metrů. Co mi však přišlo poněkud přehnané, byla přesnost nepřátel, kterých navíc bývalo velmi hodně. Nevím, zda je opravdu například takové Call of Duty: Modern Warfare lehké, ale když jsem musel některé pasáže v Homefrontu opakovat na obtížnost Normal po desáté, nebylo to příliš příjemné.

Hratelnost navíc pohřbívají občas nepovedené naskriptované scény. Například v pracovním táboře žebrá chlapec o jídlo. Po tom, co ho Connor odežene, kluk se odšoupe k hromadě sutin, přeleze jí... a zmizí. Doslova zapadne za hromádku, přes kterou se můžete podívat na poměrně prázdnou ulici, ale kluk očividně zůstal sedět hned jak přelezl. Ale když vyskočíte, není nikde nikdo. Na druhou stranu jiné scény doslova berou dech a člověka nutí se zamyslet, kam až je normální ve válce zacházet (pokud něco jako normálnost ve válce existuje). Navíc je dost snadné předskriptované scény předvídat a uhodnout co se stane.

Další co mě opravdu zarazilo bylo nastavení grafiky. Nebyl jsem schopen najít nějaký opravdu viditělný rozdíl mezi grafikou na LOW a HIGH. Hra opravdu vypadá prakticky stejně. Nicméně se jedná o grafický nadprůměr, ale s tituly tohoto roku soupeřit skotečně nemůže. A ani zvuky nepatří mezi top v této hře. Nejsem sice odborník na zbraně, ale tady mi přišel zvuk střelby vyloženě divný a nereálný. Zvuk takového Coltu M4, nebo M16 z her nějakým způsobem znám, ale zde mi přišel úplně odlišný. Přeci jen najdu ještě jednu pozitivní věc. Tím je nepovinné sbírání novinových útržků. Tyto články jsou psány opravdu jako novinové zprávy a popisují různé události mezi roky 2012-2027, což je období, kdy probíhala Ropná válka, rabování v USA a také korejská expanze.

Sečteno a podtrženo, Homefront je nakonec zklamáním. Téma které bylo pro hru vybráno, nabízelo podstatně víc, než jsme dostali. Mix různých her do sebe zapadá, ale celkově je z toho naprostý průměr, který zachraňuje hutná atmosféra bezmoci a osvěžující novinové články. Poslední zmíněné tedy dává hře body k plusu, ale i tak se jedná o velmi lehce nadprůměrnou střílečku, která se asi v letošním roce velmi snadno ztratí a zapomene.

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5