Recenze - Disney Pixar Cars 2 & Invizimals: The Lost Tribes (PSP)

Disney Pixar Cars 2

Vývojář: Virtual Toys Vydavatel: SCEE Vydavatel v ČR: Sony Czech Lokalizace: Původní Multiplayer: Ano Oficiální stránky: Odkaz

Pokračování snímku Auta (Cars) z roku 2006 od slavného studia Pixar zamířilo do kin už nějaký ten pátek nazpět a kromě přehršelu reklamních předmětů (angličáky, oblečení s motivem Aut, dálkově ovládaný Blesk McQueen, polštáře ve tvaru Aut, lampičky ve tvaru Aut, vánoční ozdoby ve tvaru Aut, prezervativy ve tvaru Aut…) ho doprovodila i herní adaptace pro handheld PSP. I když ono slovo herní je v tomto případě poněkud diskutabilní, protože už asi po dvaceti vteřinách hraní máte pocit, jako byste spíš drželi v rukou ovladač od autodráhy a sledovali, jak na ní vaše oblíbené autíčko parádně vybírá zatáčky, ovšem nutno podotknout, velmi špatnou autodráhou, což už se samo odvíjí od faktu, že jde o videohru a z virtuální autodráhy rozhodně nemáte ten pravý feeling. Navíc dost možná UMDčko vyndáte z mechaniky a rozšlapete, než dojde na samotné závodění, za přeskakování sto padesáti šesti log podílejících se společností a neustávající předlouhé loadingy neprodleně po spuštění máte sto chutí přivázat tvůrce drátem k Autu a tahat je za sebou po dálnici.

Proč přirovnáváme zdánlivě obyčejnou závodní hru k autodráze? Inu, protože samozřejmě o obyčejnou závodní hru nejde, což je docela škoda, protože myšlenka závodění za využívání náhodně na trati objevujících se bonusů, demolování oponentů bouráním do nich a vytlačováním je z cesty funguje už asi tak od stařičkého Death Rally. Jenže tvůrci očividně pokládali tento léty osvědčený koncept za nevhodný pro cílovou skupinu lidí (docela oprávněně) a pokus o zpřístupnění brutálních závodů mladšímu publiku tak dopadl přímo katastrofálně. Trať je vždy rozdělena na čtyři pruhy, v kterýchžto váš auťák drží, no, jako na autodráze. Mezi pruhy sice musíte přejíždět, abyste se vyhnuli překážkám a přirozeně i ostatním závodníkům, ale zábavnost je degradována na bod mrazu. Alespoň nám nepřipadá moc cool držet ke snadnému vítězství výhradně pravý trigger (plyn) a pouze přejíždět z pruhu do pruhu a sem tam odpálit soupeře před vámi raketou, ale to jen v krajním případě.

Na druhou stranu, návod na získání prvního místa neberte úplně doslova. Ovládání by zvládl i mentálně zaostalý neandrtálec, ale každé vítězství je vykoupeno frustrací a vztekem. Hnacím motorem těchto dvou emocí je jedna jediná věc – kamera. Ta není umístěna klasicky za zadní částí auta, nebo do jeho kabiny, ale snaží se tvářit velice profesionálně a neotřele, proto závody sledujete jakoby v televizi, ve které běží záběry natáčené kamerou z nad dráhou poletující helikoptéry. Vskutku úžasný prostředek, jak hráče dokonale zmást a znepřehlednit mu, co ho čeká v další zatáčce, čili o časté bouračky není nouze.

Cars 2 nejsou ničím jiným, než špatnou parodií na skutečně kvalitní závodní hry, kterých mimochodem na platformě PSP není málo a dají se dnes už pořídit za pár šlupek. Takže ještě jednou – snaha byla, ucházející nápad taky, ale snížení nároků na inteligenci hráčů na úroveň dvouletého dítěte se „překvapivě“ neukázala být správným krokem. A to bychom vám radili dát si sakra pozor, nevyřknout toto tvrzení nahlas před zmíněnými dvouletými dětmi, protože až by titul viděli na vlastní oči, mohly by se urazit.

Grafika je celkem pěkná, používání zbraní dodává alespoň mírnou iluzi zábavnosti
.
Veskrze vzato až příliš nenáročné, pro průměrně inteligentního člověka urážlivé a navíc podepřené přímo idiotsky vyřešenou kamerou

Invizimals: The Lost Tribes

Vývojář: Novarama Vydavatel: SCEE Vydavatel v ČR: Sony Czech Lokalizace: Původní Multiplayer: Ano Oficiální stránky: Odkaz

S Invizimals jste se mohli setkat už před rokem, kdy vyšel první díl téhle série, která nezapře inspiraci v úspěšných Pokémonech. Protože recenzi jednoho titulu pod touto značkou už na webu najdete a oproti němu The Lost Tribes nepřinášejí prakticky nic nového, o čem by se případně dalo dlouze polemizovat, bylo by zbytečné se jim věnovat ve větším měřítku, tedy pokud se nepovažujete za maniakálního invizimalího fetišistu. Ale co naplat, vedle nových Invizimals nás Sony zásobovalo třeba dalším EyePetem, takže se skoro zdá, jakoby si založilo fabriku na výrobu zbytečných pokračování, protože, přiznejme si, zatímco Invizimals nebo EyePet pracují s externí kamerou a na první pohled přinášejí poměrně neotřelý zážitek, první titul hravě zastíní například právě Pokémoni (a je jedno jací, poněvadž jsou si všechny díly podobné jako koule kouli… ehm, vejce vejci) a druhé zase 3DSkoví hafani Nintendogs. Ale dokud se aspoň pár kopií prodá…

Pakliže náhodou vůbec nevíte, oč jde, asi by bylo nejlepší vás odkázat na recenzi Invizimals: The Shadow Zone, ale chápeme, jaký je postoj většiny lidí ke čtení, takže ve zkratce: Invizimals jsou neviditelní tvorové, které ovšem díky propojení PSP a kamerky můžete vystopovat a pochytat. To probíhá prostřednictvím přejíždění zaměřovačem přes nejrůznější objekty ve vašem okolí. Ideálně různobarevných, protože hře je úplně jedno, jestli míříte na židli, zubní kartáček, nebo penis mladšího sourozence. Každopádně, až Invizimala najdete (jeden by nevěřil, co všechno mu žije v koupelně), zkombinujete PSP a kamerku se speciální podložkou, načež se spustí krátká minihra, po jejímž úspěšném splnění se vám tvoreček připíše na seznam ulovených a můžete jeho schopností využít v zápasech s AI protivníky, nebo živými hráči online. No a to je asi tak vše.

„Příběhovou“ kampaní (příběhovou opravdu výhradně v uvozovkách, neboť dějová linka je spíš než co jiného jen vtipné rozptýlení) vás provází filmečky s živými herci, jejichž výkony jsou pro změnu víc než co jiného hodně tragické a jímá nás děs, když pomyslíme na to, že zřejmě nejsou úmyslně tragické, jako v takovém Red Alert, 2, 3, které si zaslouží označení must-see a upřímně pobaví. Videa v Invizimals pobaví také, jen bohužel v trochu rozdílném slova smyslu. Ale aspoň člověka na chvilku vytrhnou ze stereotypního najdi/chyť/bojuj/najdi…

Invizimals: The Lost Tribes rozhodně nestojí za koupi, pokud už vlastníte jeden z předchozích dílů. Pár nových potvůrek, abilit a předmětů není nic, za co byste měli být ochotni uvalit plnou cenu. Jde spíš o něco jako samostatně spustitelný datadisk. Čili jestli nejste natolik zvrácení, abyste ujížděli na výše zmiňovaném „příběhu“, není třeba utrácet. Pokud naopak žádné Invizimals nemáte, ale toužíte po nich, s posledním přírůstkem určitě nešlápnete do hov… vedle. Mladší hráči (rozumějte 10- let) by se s Invizimaly eventuelně mohli pěkně vyřádit, ale těm starším nic úžasného nenabídnou.

Invizimalů k pochytání je fakt hodně, minihry jsou relativně zábavné
.
Oproti předchozím dílům téměř nic nového, brzký stereotyp

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5