Recenze - Crackdown 2 - Megarecenze (Xbox360)

Po předešlém dílu Crackdown z roku 2007, kdy se agentuře podařilo téměř dokonale vyčistit město je zase vše v troskách. Pokud jste hráli první díl, asi si vzpomenete, jak jste v těle geneticky modifikovaného agenta kosili za pomoci tun a tun olova hordy příslušníků nebezpečných klanů, jež terorizovali ulici ostrovního města Pacific city.

Jenže v tomto díle Crackdown je vše jinak. Po vymícení kriminality byl sice chvíli klid, ale to jen do chvíle kdy přišla na scénu vědkyně jménem Catalina Thorn. Catalina měla asi nějaký komplex, a proto se rozhodla udělat téměř dokonalý zločin. Ze svých vědeckých laboratoří rozmístěných po městě rozšířila nebezpečný virus, který mění lidi na příšery, zde nazvané jednoduše monstra (Freaks). Tato monstra jsou však nebezpečná pouze v noci, jelikož nemají rádi na denní světlo.

Záhy však profesorka začala mít pocit, že ovládání města pouze v noci je dost málo Na tomto základě vzniká z její iniciativy nová teroristická organizace nazývaná buňka (Cell), která ovládá město pro změnu ve dne. Poté už stačila jen malinká bomba na tiskovce Agentury a zloba veřejnosti se obrátila proti už tak se rozpadající agentuře, které byla díky tlaku veřejnosti nucena přestat s produkcí agentů. Teď je agentura v téměř kompletním rozpadu a lidé jsou proti buňce a monstrům freaks, téměř bezbranní. Navíc jich je stále méně…

Pořádek se za každou cenu ještě snaží udržovat strážci míru, nebo-li obyčejní policisté, kteří však proti tak obrovské početní i technologické převaze nemají prostě žádnou šanci. Naštěstí jste tu však vy, snad poslední přeživší agent. V téměř kompletně zničeném městě, kde navíc řádí zákeřný virus, se snažíte zachránit jak svoji mateřskou agenturu, tak i těch pár zbylých lidí, kteří mají stále svůj rozum.

Pacific city je od minulého dílu velikostně i architektonicky stejné, jen ten čilý život z ulic města někam vymizel. Asi jste se dovtípili, že za to může onen zákeřný virus, díky němuž všech deset mezi sebou propojených částí města ztratilo svůj lesk. Některé čtvrti jsou dokonce kompletně zničené a opuštěné vším živým.

No a vy máte jasný úkol: „Znič všechny nepřátele s co možná nejnižšími ztrátami na civilních životech.“. To se však lehce řekne, ale mnohem hůře udělá. Civilisti jsou vždy hrozně zvědaví, neposlouchají a dělají vždy opak, než by bylo zdrávo. Proto se nesmíte divit, když vám vběhne nějaký civilista přímo do rány, nebo se vám neustále plete ve výhledu. Inteligence civilistů je tady bohužel až opravdu to poslední na co vývojáři mysleli. A navíc vás ještě za každou civilní oběť vypráší váš mentor z agentury, což je po čase už dosti otravné.

Už asi víte, že tento zapeklitý úkol nepůjde splnit jinak než stylem „Rozstřílej vše co můžeš, nebo-li masakr ve městě“. Jestliže si myslíte, že první Crackdown byla pořádná řežba, tak vás Crackdown 2 vyvede z omylu. Ze začátku je to sice jen slabší kávička. Váš agent je již od začátku hry pořádně obrněný, což mu umožňuje nějaký ten úder přežít. V útoku však ještě nejste žádný terminátor. K dispozici máte nějaký ten začáteční arzenál od agentury, jako jsou hlavně automaty, brokovnice, kulomety, ostřelovačky a hlavně velký výběr granátů.

Boj probíhá v klasickém stylu, na ulici se objeví pár desítek freaksů, vy kropíte olovo všemi směry a nepřátelé pomalu odpadávají. Na druhou stranu protivníci mají i na nejlehčí z pěti volitelných obtížností dost přesnou mušku. Nezbývá tedy nic jiného než se občas krýt, nebo být alespoň neustále v pohybu.

Naštěstí je tu ještě automatické zaměřování s volbou cíle. Díky němu můžete nepřítele odzbrojit sadou kulek do ruky, nebo mu vytetovat vaše jméno do kebule. Při automatickém míření stačí trochu nahnout analogovou páčku a už si vybíráte, kam svoji sbírku olova umístíte.

Crackdown nikdy nesázela na extra grafiku a proto ani grafika dvojky není nic extra, avšak zničitelnost prostředí je pravý opak. Město je téměř dokonale zničitelné, čehož můžete skvěle využívat v boji. Po městě jsou rozmístěné zápalné sudy, agregáty, tanky, plynové láhve a také můžete využívat koše, značky, ale třeba i celá auta. Jediné omezení je, že na těžší věci musíte nasbírat více síly, tudíž hned na začátku nebudete po členech buňky házet kamióny.

Znovu máte možnost si v průběhu hry svého agenta pomalu vylepšovat a to v těchto oblastech: síla, obratnost, zbraně, výbušniny a řízení vozidel. Obratnost vám po nějakém čase poskytne téměř nekonečné skoky přes střechy budov. Což je opět skvělá zábava.

Díky vylepšení síly budete moci kopy tun protivníků zvednout najednou. Také si hravě poradíte s kopou freaksů. Stačí zvednout náklaďák a hodit ho do chumlu. Pokud je v tomto autě někdo živý, jeho pištění ještě zintenzivní tento zážitek. Postupem času se vám otevřou nové zbraně a výbušniny z arzenálu agentury, s nimiž se skvěle vytváří řetězové efekty, které dokážou za pomoci jednoho granátu zničit 4-5 aut najednou.

Tyto dovednosti znovu vylepšujete, jednak jejich používáním, tedy střelbou, řízením aut atd., ale mnohem rychlejší a efektivnější je sbírání světelných kruhů, které agentura umístila a ukryla po celém městě. Těchto kruhů je šílených 900 a z toho jich je ještě 300 ukrytých. Toto opatření se postará o hodiny a hodiny sběru. Navíc na vás ještě čeká sesbírat 52 tajných zvukových nahrávek, které vám postupně odhalí, co se přesně ve městě stalo. Toto vylepšování schopností s sebou nese i vzhledovou změnu agenta, jenž se mění postupně přes bojovníka až na jakéhosi polorobota.

Crackdown měl jednu špatnou vlastnost a tou byla stereotypnost, prostě kosení milionů nepřátel za pomoci rotačáku časem omrzí. Bohužel tato vlastnost se přenesla i do dvojky, sice v menší míře, ale tak či tak hra se časem začne opakovat. Podle mě je to způsobeno tím, že si můžete chodit kam chcete a dělat co chcete, naštěstí však ve dvojce už jsou zadávané úkoly mnohem rozmanitější než „dojdi sem a znič tohle“.

Na scénu se opět vracejí známé úkoly dobývat základny nepřítele, což je po nějakých těch hodinách hraní celkem maso, jelikož vy i soupeř už máte dost nebezpečné zbraně včetně rotačáků a mířených raketometů.

Pro zpestření pak jistě vezmete zavděk závody v autech a pěšky pak po střechách, čímž se myslí hlavně časovky, a vzdušnými i automobilovými akrobaciemi, kdy pomocí skoků, zcela nově i plachtění, a skokánků ve vozidlech prolétáváte kruhy v oblacích. Však nejen agenturních vozů si užijete dost, každý výsadek po vašem zabití (agent je nesmrtelný, hned se naklonuje znovu) si můžete vybírat z postupně rozšiřovaného seznamu bojových i civilních aut (poznáte např. UAZ 462 a Tatru 813?), a to včetně ozbrojených, což je také další malá novinka, spolu s premiérovým vrtulníkem.

Hra má solidní trvanlivost, kterou navíc prodlužuje možnost multiplayeru až pro 16 hráčů. Navíc opět nechybí možnost přizvat si do své singleplayer kampaně další tři pomocníky, díky nimž můžete sebrat například 80 kruhů, které jdou vzít jen v kooperaci, toto bohužel jde provozovat pouze přes internet nikoliv na rozdělené obrazovce. Klasický multiplayer přitom nabízí jednak obyčejný sólo i týmový deathmatch, ale i zábavnější „Raketovanou“, kdy za pomoci skokánků naháníte jednoho vládce koruny za pomocí raketometů, přičemž úkolem je s korunou jako lovená zvěř vydržet co nejdéle.

Hra obsahuje dosti podrobné multiplayer i singleplayer žebříčky, podrobnou mapu (bohužel bez možnosti zadaní waypointu) a také přehled zadaných úkolů v zapauzované hře. Zajímavá vychytávka je i mapa před spuštěním kampaně, která zobrazuje, kde na světě se nejvíce hraje v reálném čase. Tištěná mapka bohužel v druhém díle již chybí, stejně jako český dabing. Tuto chybku však vynahrazuje doporučená cena 999,- jež je však mnohdy nižší a bezchybné české titulky.

Hra opět staví na monstrózních bitkách. Tento díl však se silnějšími zbraněmi i nepřáteli, delší hratelností a několika příjemnými bonusy. Zamrzí snad jen stereotypnost, která se nevyhnula ani pokračování a možná i „komixová“ grafika. Avšak pro hráče, kteří se vyžívají v tom zastřelit co nejvíce nepřátel a přitom vidět co největší masakr je hra ideální.

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5