Recenze - Blackhole

Vývojář: FiolaSoft Studio Vydavatel: Playman Vydavatel v ČR: Playman Lokalizace: Titulky a dabing Multiplayer: Ne Oficiální stránky: Odkaz

Když jsem se poprvé dozvěděl, že české studio FiolaSoft vyvíjí nějakou hru, tak jsem hned věděl, že se jí prostě budu muset věnovat. O co víc můj zájem vzrostl, když jsem zjistil, že tou hrou je právě Blackhole a vyzkoušel jsem jí na vlastní kůži na různých herních akcích. Už v té době mě hra velice zaujala a vývojářům jsem držel palce. Nakonec je hra pořádnou hardcore plošinovkou, u které si průchod každým levelem musíte pořádně vysloužit.

Ve vesmíru, kde je Země v ohrožení černých děr

Při prvním zapnutí hry vás hned praští do oka úvodní menu. Mimo překrásný soundtrack vás zaujme jeho obrázek pořádně velké černé díry. Tak samozřejmě, hra Blackhole se zpravidla musí týkat černé díry, jde mi o to, že málokdo se takovému tématu věnuje.

Narážím zde přímo na originalitu. Ať je nějaká hra či film sebelepší, tak nemůže omílat pořád stejné téma, jinak prostě nemůže pořádně ohromit. Vzpomeňte si na Pána Prstenů či Sám doma, prostě legendární filmy a z velké části díky originálnímu příběhu. Příběh této hry však není pouze originalita, ale i parodie na... no na všechno možné! Můžete si zde všimnout přímé narážky na Stargate, ale s trochou pozornosti narazíte i na mnoho a mnoho jiných parodií, občas se jedná možná až o easter eggy.

Příběh jako takový ale čerpá z vlastní myšlenky. Země se ocitá v ohrožení černých děr a speciální tým zkušených astronautů je má zavřít. Nejedná se však o tým nějakých profesionálních astronautů, ale jsou to lenoši, zmatkáři, vtipálci a hlupáci, no prostě skvělá parta. Vy jste zamlklý roznašeč kávy, který nakonec všechny zachrání po ztroskotání v poslední černé díře, kterou jste měli zavřít. Za ztroskotání nemůže ani tolik lidský faktor jako spíš umělá inteligence Auriel chtějící splnit úkol za každou cenu - no ztroskotáním si asi moc nepomohla. Příběh se točí kolem návratu a tedy i opravy lodi, k čemuž potřebujete nanoboty nacházející se ve zvláštní látce selfburnium.

"Hra nakonec kombinuje vtip s jakousi záhadností neprozkoumané části čehosi, které dohromady tvoří vynikající chuť nutící vás postupovat dál."

Vy se tedy nakonec vyskytujete kde? Není to ani planeta a dokonce nejste ani ve vesmíru. Je to entita ukrývající plno záhadných věcí, které chcete prozkoumat. Hra nakonec kombinuje vtip s jakousi záhadností neprozkoumané části čehosi, které dohromady tvoří vynikající chuť nutící vás postupovat dál a dál. V průběhu hry se setkáte s jeskyní, džunglí či starodávnou knihovnou, ve které to prostě smrdí něčím neznámým - no prostě krása!

Posádka plná youtuberů

Youtubeři jsou celebrity dneška. Jméno youtubera Martina Roty zná dnes snad více lidí než Jakuba Železného, moderátora zpráv na ČT1. Rozhodnutí do hry youtubery přímo vložit je tedy velmi logické. Automaticky to získá na stranu mnoho jejich fanoušků a jako bonus i lepší propagaci. Mimo to youtubeři propůjčili do hry různé své hlášky a mluví ve hře jako na svých kanálech... aha! Co když nemám youtubery rád?

Hra se v tomto ohledu pohybuje tak trochu na hraně. Z jedné strany má hromady fanoušků těchto celebrit a z druhé lidi, kteří je moc nemusí. Pro ty, kteří je ale moc nemusí je zde jedno dost veliké mínus. Hra obsahuje český dabing, což je bezesporu výhoda, ale začleněním youtuberů bylo znát, že s dabingem moc zkušenosti nemají. Nakonec beru dabing za povedený, ale mám-li ho porovnat třeba s legendárním Poldou, tak věřte, že Luďkovi Sobotovi a Jiřímu Lábusovi se youtubeři prostě nemohou vyrovnat. Každopádně youtubeři své zkušenosti právě získali, tak proč je nevyužít i někdy příště.

Ani Britové o youtubovou atmosféru nepřišli. Youtuběři jsou celosvětový fenomén a české youtubery tam jednoduše nahradili britští. Hra je s youtubem přímo spjatá a zda se vám to líbí či ne záleží jednoduše na vás.

Vesmír, který vám nic nedaruje

Blackhole je pořádná hardcore akce, jen tak pro pořádek. Počítejte s tím, že hra je stvořená, abyste umírali a také umírat budete a hodně. Udělat nějaký level bez úmrtí je skoro až nadlidský úkol. Celkem vtipně to paroduje i fakt, že umělá inteligence Auriel vás ve hře oživuje po úmrtí a často si nemůže odpustit poznámku typu: "Neboj se, já tě kdyžtak oživím". Hra zde může připomínat hru Middle-Earth: Shadow of Mordor, kde vás jistý elf nikdy nenechal zcela umřít a oživil vás, zde ale umíráte mnohem, mnohem častěji. Okamžiky kdy po 100 opakování levelu švihnete ovladačem o zem a jdete se raději najíst jsou zde na denním pořádku.

Hra sice hardcorovostí může odrazovat, ale má jakési kouzlo. Jako kdyby vám našeptávala: "Pojď, dohraj si mě. Však ty to zvládneš." I po hodině neustálého umírání nakonec prostě musíte ten level udělat. Nejen, že si hrají s vaší ctí, nejen že jejich udělání vám oddálí skutečnost různých proher ve skutečném životě, ale samotný design levelů je výtečný.

"Herní design patří bez nadsázky k jedné z nejlepších věcí ve hře. Propletenost a záludnost jednotlivých levelů lákají k prolomení, které je nesmírně těžké. Pokud to ale nakonec dokážete, tak odměnou je skvělý pocit."

Samotné levely totiž disponují skvělým kouzlem. To z části tvoří nádherná grafika, úžasný herní soundtrack, ale i samotný design levelů. Herní design patří bez nadsázky k jedné z nejlepších věcí ve hře. Propletenost a záludnost jednotlivých levelů lákají k prolomení, které je nesmírně těžké. Pokud to ale nakonec dokážete, tak odměnou je skvělý pocit. Je těžké vyjádřit jak to působí, ale na to člověk skutečně musí mít talent. Běžně se u plošinovek setkáváte spíše s jednoduchými plochami sice hezkými, ale nějaké souhra zde není. V této hře ale do sebe všechno tak zapadá... Pokud se to naučíte skvěle ovládat, tak se můžete stát svědky skoro až uměleckého díla.

Učte se jako ve škole

Hra je hardcorová v mnoha různých věcech a vy se musíte naučit plně zvládat všechny její překážky. Je to jako ve škole, nenaučíte-li se počítat, tak končíte. Hned v prvních levelech se na vás vrhne známá možnost měnit gravitaci, to je ale pouze vrchol ledovce. Postupem hry svou roli dostanou i lasery, EMP či prosté využívání fyzikálních zákonů.

Hra vám to navíc vůbec neulehčuje. Zvyknete-li si na jeden typ hraní, tak hned v další části entity se setkáte s úplně jiným prostředím vyžadující velmi odlišnou taktiku. V jeskyni například jde o to se v jednotlivých levelech vyznat a vědět kam skočit, zatímco hned další svět džungle hodně apeluje na načasování. Nejvíce k beznaději vás dohání úplné restartování levelů. V těch jde totiž o sebrání již dříve zmiňovaného selfburnia, ve kterém se nachází nanoboti. Koule selfburnia ale jsou po mapě různě roztroušené a pobrat je všechny je občas tak těžký úkol, že se na to vykašlete a level jednoduše necháte dokončený třeba pouze s jedním selfburniem. Hra nakonec neapeluje na to, abyste každý level udělali na 100% (i když určitý počet selfburnia vždy potřebujete), ale hodně levelů můžete nechat téměř neprozkoumané, ale to je škoda.

Práce umělců

V krátkosti musím pochválit také práci výtvarníků. Grafika jednotlivých parcel je přímo půvabná a převedení youtuberů do hry je hezky komické a možná až roztomilé. Člověk by si skoro až myslel, že hra bude přátelská.

Nejen grafika, ale i soundtrack je nádherný. Skvěle načasovaný, ale hlavně udělaný. Není to jen nějaké bezvýznamné brnkání, ale plnohodnotná hudba, kterou si s radostí budete pouštět před spaním.

Laserový dvousečný meč

Blackhole nakonec balancovalo na dvou stranách. Ne každý zbožňuje hardcorovost či české youtubery. A takový pocit jsem vlastně ze hry měl. Člověk si zde nevybere, že hra je prostě taková, ale buď jí bude milovat nebo nesnášet. Skoro každá věc ve hře, kterou studio udělalo není prostě nějaká, ale buď pro vás bude totálně luxusní, prostě ta nejlibovější věc všech dob nebo odpad.

Dejme si to hned s něčím do spojitosti, třeba... hardcorovost. Pokud jste rádi, když vás hra pořádně potrápí, tak jste našli tu pravou věc pro vás. Ale pokud se neradi trápíte neustálým opakováním, tak bohužel. Zde prostě nejde jen tak říct mě to nevadí. Možná by to šlo u youtuberů, ale ty také buď máte rádi nebo ne. Pokud ano, tak jejich vtípky budete zbožňovat a říkat, že je to prostě ten zcela nejlepší nápad jaký mohli mít - ať to dělá víc her! V opačném zase budete nenávistně tvrdit, že tihle trapáci zde nemají co dělat. Neberte mě špatně, ale postavy ze vzorů youtuberů přímo vycházejí a to nemusí sedět každému. Možná, že zde youtubery začnete mít rádi, ale v opačném případě vám prostě budou muset vadit.

Závěr

Hodnocení Blackhole je nakonec zcela jasné. Pokud jste hardcore hráč, který je rád, když ho hra pořádně potrápí, tak je Blackhole přesně pro vás. V opačném případě ale budete proklínat každou minutu utrpení. Nic to ale nemění na tom, že FiolaSoft Studios vytvořili úžasné herní dílo.

Pěkná hratelnost, krásná grafika, skvělý level design, český dabing, soundtrack
.
Možná až moc hardcore, humor, který nemusí sednout každému

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5