Recenze - Beijing 2008 + návod na klávesnici

Ovládání ke klávesnici

Slzy dojetí a radosti, okamžiky slávy, chvíle hrdosti či zklamání. Sportovní výkony a emoce spolu úzce souvisejí. Ve velké míře se s nimi potkáte na olympijských hrách, které přicházejí jednou po dvou letech. Euforie je veliká a nejinak je tomu i letos, kdy sportovní klání pod znakem pěti kruhů, hostí Peking. Při této příležitosti, jak už bývá víceméně zvykem, vychází také oficiální herní titul – Beijing 2008. Licence a atraktivní grafické zpracování dodávají hře šťávu, ovšem jeden důležitý aspekt strhává její atraktivitu hrubě dolů. Jaké jsou tedy letošní olympijské hry na monitorech počítačů, v čem chybují a co je naopak vyzdvihuje? Čtěte dále.

Prožít si olympiádu ve virtuálním podání přímo láká. Lámat rekordy, porážet ostatní soupeře, být prostě nejlepší. Staré Summer a Winter Games tuto podstatu naplňovaly. Novodobější tituly, jako například Atheny 2004 nebo Torino 2006 však tím pravým ořechovým zrovna nebyly. Ponechejme teď minulost minulostí a vydejme se do čínského Pekingu a to přímo do Ptačího hnízda. Jaké pocity si z návštěvy tohoto a ostatních virtuálních sportovišť odnesete?

Chci něco dokázat – s tímto heslem jistě vyráží sportovci na účast olympijských her. Ovšem proto, aby něčeho dosáhli, musí nejprve roky tvrdě dřít, jelikož konkurence je zde velmi silná. Léta trénování poté mohou být zúročena – v nejlepším případě nějakou tou medailí nebo alespoň pocitem z předvedení dobrého výkonu, i když samozřejmě ne vždy se vše povede právě tehdy, kdy sami chceme. Nicméně ve hře Beijing 2008 budete muset také nejprve trénovat, než pomyslíte na prvenství.

Na tom by nebylo nic zvláštního, ovšem údiv přijde v momentu, kdy vám bude u daných disciplín počítač radit, ať mačkáte tlačítka typu RT, LT, otáčíte L proti směru a R po směru hodinových ručiček nebo abyste například nitkovým křížem pohybovali doleva a doprava pomocí L atd.

Problém je v tom, že vám je totiž vysvětlováno ovládání pro Xbox 360 ovladač, který je zde spíše přímo vyžadovaný, než pouze podporovaný, jak se píše na zadní krabici hry. Tohle není zrovna nejšťastnější řešení PC verze. Pokud vlastníte ovladač, jste za vodou, jestli ne, tak si rozmyslete, zda-li se doslova a do písmene porvete s klávesnicí nebo si dokonce kvůli pohodlí ovladač zakoupíte. Naštěstí se dá, s koňskou dávkou trpělivosti, hrát také na klávesnici a to stylem: poraď si sám. Ke hře není přiložen ani návod, jak a čím co provádět, v nastavení se dozvíte jen naprosté minimum (zde vám nabízíme vcelku obstojný návod, který vám poodhalí tajemství klávesového ovládání). Musíte tedy věnovat hodně času zkoušením, co která klávesa u jakého sportu dělá. V tu chvíli vám paradoxně přijde spíše na obtíž to, že je zde celkem 38 disciplín, o nichž si později samozřejmě povíme něco více. U ovládání však nečekejte ani přílišnou inovaci, jak byla slibována. Většinou se jedná pořád o rychlé mačkání dvou kláves/tlačítek, i když jistým pokrokem je využití analogových páček u ovladače. Některým disciplínám ale klasické bušení do tlačítek či pozastavení ukazatele na správném místě sedí (běh, střelba…), jiné jsou svým řešením dosti nudné (skoky do vody, kruhy…).

Pokud pomineme konzolové řešení ovládání, tak se můžeme na Beijing 2008 dívat překvapivě pozitivně, i když se nějaký ten neduh ještě najde. Jedná se ale o jedny z nejpovedenějších olympijských her poslední doby. Na výběr zde máte z několika herních režimů. První kroky, chtě nechtě, povedou ke zmíněnému tréninku, kde si ozkoušíte ovládání, ať již bez větších komplikacích na xboxovém ovladači nebo se pokusíte zkrotit klávesnici, která je tu spíše „nouzovým režimem”. Konkrétní nebo veškeré sportovní disciplíny si ale nemůžete předem navolit, musíte se bohužel vždy vrátit do menu a zvolit další, jednu disciplínu, kterou chcete trénovat.

Své dovednosti poté můžete ozkoušet v režimu Soutěž. Zde si už lze navolit konkrétní sporty, které chcete hrát a jsou vám k dispozici také kombinované disciplíny mezi nimž najdete například desetiboj mužů či sedmiboj žen – rozhodně zajímavé zpestření (co takhle si zahrát na Romana Šebrleho?). Tu nejpodstatnější část ale tvoří samotné Olympijské hry, které jsou vcelku pestře řešeny. Nejprve si vyberete zemi, kterou budete zastupovat, bohužel Českou republiku zde nenajdete a nedočkáte se ani skutečných sportovců, pouze anonymních postav. Po výběru národního týmu vás čeká menší uvítací večer s ohňostrojem nad Ptačím hnízdem, poté nastane jen tvrdý boj. Disciplíny jsou rozděleny do jednotlivých dnů, přičemž na každý jich spadá přibližně pět. Nejprve budete muset projít kvalifikací, pokud neuspějete, tak je úplný konec hry (což má za následek ztrátu nasáklé atmosféry). Naštěstí se ale hra po každém úspěšném dnu ukládá, takže případně začnete od toho kritického. Zastoupeny jsou zde i jemné RPG prvky. Podle výkonů jsou vám totiž udělovány body (při špatných výsledcích samozřejmě žádné neočekávejte), za které poté můžete snížit únavu či přidávat na rychlosti, přesnosti atd.

Body vám ale také naplňují ukazatel, kterým můžete zpomalit čas a lépe koordinovat vaše počínání na sportovišti. Je samozřejmě omezený, ale někdy velmi nápomocný. Teď ještě něco k samotným sportům, jichž je tu celkem 10 a dělí se na 38 disciplín. Každý si tu tak přijde na své – dráha 100 m, skok vysoký, skok o tyči, hod oštěpem, plavání, skoky do vody, prostná, bradla, vzduchová pistole, lukostřelba či stolní tenis. Je toho celkem dost. Překonávat budete jak osobní, tak olympijské a světové rekordy. Pokud se umístíte na stupních vítězů, tak vás nemine poslech národní hymny a vyvěšení vlajek. Atmosféra olympijských her je tu tak zpracována opravdu dobře a nechybí ani pěkné animace, potlesk gentlemanských diváků, opakované záběry či jednoduchý komentář.

Tak jako v životě samotném, tak i ve virtuálním světě zažívají postavy emotivní okamžiky. V Beijingu 2008 si vítězní šťastlivci zakrývají udivená ústa, nechybí ani zamáčknutí slzy (někdy jich je až moc, muži nejsou výjimkou). Na jejich tvářích je vidět hrdost, stejně tak jako zklamání. Takové okamžiky budete prožívat s nimi také vy, například když překonáte olympijský rekord či všechny soupeře porazíte a ustanete na nejvyšším stupni vítězů - radost a úsměv na tváři bude to, co z vás bude vyzařovat. Naopak při porážce bude následovat jen smutný výraz, ale nutkání zkoušet to znovu, až nakonec prožijete ten sladký pocit vítězství.

Grafická část hry je jedním slovem působivá, ať se již jedná o zpracování postav nebo samotných sportovišť, která jsou detailní a atmosférická. Na tvářích sportovců spatříte doslova každou vrásku a při pohybu se hýbou opravdu uvěřitelně. Zvuky jsou také dobře zvládnuté, takže po technické stránce snad ani nic vytknout nejde. Veškerý text je lokalizován do češtiny, což určitě potěší. Nechybí ani hra více hráčů, takže můžete soupeřit jak na jednom PC, až čtyři hráči – každý ovšem musí mít svůj vlastní xboxový ovladač – nebo po místní síti či on-line.

Pocity z Beijingu 2008 jsou smíšené. Na jednu stranu se jedná o nejlépe ztvárněnou olympiádu poslední doby – dobře zvládnutá atmosféra OH, pěkné animace a úžasný pohyb sportovců, velký počet sportů/disciplín. Na stranu druhou tu máme nutnost vlastnit ovladač nebo se porvat s klávesnicí. Některé sporty vás nemusí zaujmout a chybí reální sportovci. Někomu vydrží hra dále, jiného však může celkem brzo omrzet. Tento titul doporučuji hlavně těm, kterým nastanou při vyslovení slova Beijing choutky, které mohou a nemusí být zcela naplněny. Beijing 2008 jsou povedené olympijské hry, ale bez chyb se neobešly.

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5