Recenze - Battlefield 3

Vývojář: EA DICE Vydavatel: EA Vydavatel v ČR: EA Czech Lokalizace: Titulky Multiplayer: Ano Oficiální stránky: Odkaz

Třetí Battlefield netrpělivě očekávali všichni příznivci válečných her snad už od samého oznámení vývoje. A aby také ne, vždyť vývojáři ze studia DICE nás od začátku namlsávali neskutečně skvěle vypadajícími trailery a gameplay záběry a netajili se tím, že se chystají sesadit sci-fi FPS Crysis z pozice nejlépe vypadající hry na trhu. Přestože zveřejněná videa mohla budit podezření, zdali si z nás tvůrci nedělají šoufky jako Codemasters s jejich posléze spíše průměrným a graficky zastaralým nástupcem legendární Operation Flashpoint, Battlefield nakonec alespoň co do vizuální stránky očekávání splnil. O tom však později.

Série je od svých prvopočátků zasazených do období druhé světové války primárně orientovaná na multiplayer, ale už ne zrovna typické díly s podtitulem Bad Company postavily DICE do role zručných autorů, jimž nedělá problém přijít s adrenalinovou kampaní pro jednoho, která přináší srovnatelný, ne-li lepší zážitek, než konkurence. Pokračování s číslovkou 3 v názvu se veze na podobné vlně. Zapomeňte ale na čtveřici netradičních hrdinů, kteří mají v zásobě minimálně deset vtipných hlášek pro každou situaci, tahle hra se bere vážně, jak to jen jde. Čili hodně.

Příběh se točí kolem rotného Henryho Blackburna, příslušníka armádních složek Spojených států amerických. Nečekejte ale provolávání slávy USA, typického, mnohými nenáviděného patriotismu si zde moc neužijete, byť na několik vět typu: „Nezradím svou zemi,“ dojde. Blackburne je totiž podezřelý z vlastizrady, toho času vyslýchán, připoután želízky ke stolu v nevelké místnosti, dvěma agenty, kteří se z něho snaží vytáhnout, co se přesně stalo za jeho služby v Iráku. Protože příběh je opravdu kvalitní, nebylo by od nás moc fér kazit vám překvapení z něj, takže prozradíme akorát absolutní minimum… A nebo ani to. Každopádně je vidět, jakou práci si autoři scénáře dali a leží před námi akční thriller, v němž nechybí překvapivé zvraty, ani těžká rozhodnutí ústřední postavy. Po celou dobu jako byste sledovali film, do něhož ale máte možnost přímo zasahovat a prožít si akční scény na vlastní kůži.

Co se hratelnosti týče, přiblížil se Battlefield 3 mnohem více sérii Call of Duty, a hlavně pak prvnímu a druhému dílu Modern Warfare, než bude značná část příznivců Battlefieldů předchozích schopna akceptovat. Na druhou stranu CoD v nejednom ohledu hravě předčí. Nemalou zásluhu na tom mají zejména drobnosti, které vás ale dokážou dokonale vtáhnout do dění na monitoru. Za všechno mluví například z ukázek dobře známé odtažení zraněného spolubojovníka do krytu, úžasná je ale i pasáž, kdy se snažíte zneškodnit výbušninu a zároveň se bráníte překvapivému útoku náhle se objevivšího nepřítele. Podobných míst je zde celá řada a z valné většiny jsou řešené prostřednictvím poměrně jednoduchých quick-time eventů. Svou troškou do mlýna přispívá i fakt, že při všech akcích vidíte končetiny vašeho avatára a nestane se, že byste prostě přiběhli k vozidlu, stiskli patřičnou klávesu a objevili se za volantem, stejně jako v takovém Far Cry 2 vás nejprve čekají procedury otevírání dveří a nasedání. Vše přitom, jak jinak, z pohledu z vlastních očí. Dobře, dobře, možná nic světoborného, ale i tak jde o milé zpestření. Ve hře více hráčů se ale bohužel autoři rozhodli od této skutečnosti ustoupit ve prospěch teleportace. Jaká škoda.

Hlavní náplní misí je pobíhání po bojišti a kosení nepřátel… překvapivě. Ti nepobrali mnoho intelektu, ale umějí vám pořádně zavařit. Jejich řady nejsou nekonečné a možná i proto se jich na vás mnohdy vyhrne více, než by se vám líbilo. Jejich síla pak spočívá v jednoduché taktice prostě charakterizovatelné jako „vyprázdni zásobník do hráče, pokud neumře, popoběhni a hoď po něm granát“. Ve většině případů se jí oponenti drží a házejí arabský bobek na vaše bratry ve zbrani, kteří, ano, občas někomu zařídí rande se sto pannami, ale ve výsledku nechají prakticky všechnu práci oddřít vás, čili máte sem tam docela problém stíhat se otáčet a ještě k tomu přes rudě zbarvený výhled mířit, což může vést ke slušné frustraci. Naštěstí jsou nám dobře dávkovány speciální mise, jež příjemně osvěží, a odpočinete si u nich od neustálého drcení spouště. Nutno podotknout, oprostíte se v nich od „Blacka“ a přejímáte kontrolu nad jinými charaktery, neboli jednoduše, vedlejšími postavami. Mezi ně se řadí známá tanková bitva v poušti, nebo část, kdy v roli pilotky stíhacího letounu nejprve sestřelujete letadla nepřítele, a poté po vzoru Modern Warfare rozséváte smrt prostřednictvím černobílé obrazovky a naváděných střel. Akorát při převzetí kontroly na agentem ruské tajné služby Dímou se nic moc nemění. Z hlediska hratelnosti určitě ne, ale příběhově je milé ocitnout se na moment, dá se říct, na druhé straně barikády.

Singleplayer je kvalitní, ale bohužel skončí jakoby zničehonic a přes výtečnou příběhovou linku se jeví poněkud uspěchaně. Kdyby byl o hodinku dvě delší a udržel si přitom tempo, nezdráhali bychom se v hodnocení přihodit třetímu Battlefieldu bodík k dobru. I takhle poskytuje ale dostatek zábavy, aby titul stál za koupi. Síla série ale vždy pramenila z online mačů s živými protivníky a výhradně kvůli kampani si hru asi koupí málokdo.

Multiplayer došel několika změn. Nejvíce do očí uhodí oproti Bad Company 2 překopaný systém tříd, odkazující spíše na futuristický Battlefield 2142. Povolání jsou čtyři, přičemž klasický assault došel sjednocení s medikem a kulometčík je konečně opět samostatnou profesí a je to nyní právě on, kdo se stará, aby ostatním nedošla munice. U inženýra zůstalo vše při starém. Disponuje svářečkou pro opravování poškozených vozidel, může ale rozmístit i protivozidlové miny nebo ovládat pásového robůtka s nejedním využitím a zůstaly mu i rozličné raketomety. Zkrátka jde o prakticky stejného řízka, jehož si pamatujeme z druhého dílu. Posledním do party je recon, v podstatě sniper, poskytující svému týmu podporu z dálky, ať už ve smyslu odpravování enemíků, nebo jejich označováním, aby se zobrazovali na minimapě parťáků.

Design map se oproti předchozím dílům změnil o něco víc. Kromě vyloženě otevřených venkovních prostranství, které se nejlépe hodí pro všem dobře známý mód Conquest, jsou zde parádní městské lokace. Zatímco v betaverzi se největší boje vedly v tunelech mezi vagony, případně ve stanicích, nyní se válčí převážně na ulicích, ostřelovači obsazují patra budov, z nichž se každou chvíli řítí celé zdi a padají na nebohé chodce na chodníku, kteří se přišli schovat pod střechu před deštěm, jak se inženýři zoufale snaží snipery držet na uzdě raketomety a zrovna od ruky jim to nejde... Fajn, fajn, abychom nemystifikovali, žádní chodci tu nejsou... ale sype se to pěkně, čímž jsme si vytvořili oslí můstek k fyzikálnímu a destrukčnímu modelu.

Inu, tanky rozhodně nelétají, ani neprovádějí další nežádané činnosti, jež jste mohli vidět ve veselém videu z nedokončené verze hry, které jeden čas obletělo snad všechny herní weby, a když do kovového monstra usednete, máte z jízdy ten pravý feeling, což platí i o všech ostatních vozidlech, snad jen vyjma džípu, z něhož máte pocit, jako by byl z papundeklu, ale holt nemůže být perfektní všechno. A řekněme si na rovinu, kdo by jezdil džípem poté, co se do série vrátily stíhačky? Destrukce překvapí mnohem menší mírou, než v Bad Company 2. Celé domy se sunou k zemi jen zřídkakdy, ale zato každá exploze blízko něčeho zničitelného, působí více věrohodněji a efektivněji a mapy alespoň navodí tak nějak ucelenější dojem, poněvadž z nich po pěti minutách zbude víc, než hromada bordelu.

Nemůžeme nezmínit ani Battlelog, sociální síť, která vás bude při hraní provázet, ať už jste soutěživý typ a rádi porovnáváte statistiky s přáteli, nebo ne. Po spuštění hry jste na něj totiž automaticky přesměrováni a až odsud si zvolíte, jestli chcete vstoupit do hry více hráčů, kampaně, nebo se spolu s někým dalším vrhnete do kooperativních misí. Battlelog je jednoduchá a přehledná služba, poskytující kromě náhledu do detailních osobních statistik, serepetiček typu nastavování obrázků profilu a změny statusů jako na Facebooku, i možnost zakládání čet, neboli klasických klanů, včetně vytváření vlastního znaku, který bohužel ale není nijak implementován přímo do Battlefieldu, takže ho spolubojovníci ani nepřátelé neuvidí, jako když jste si jím označili zbraň v takovém Call of Duty: Black Ops. Přímo na Battlelogu také volíte server, ke kterému byste se rádi připojili, nebo můžete zabrousit do oficiálního fóra, pakliže narazíte na nějaký problém, takže i pro běžného hráče se jedná o víceméně příjemný bonus ke skvělému titulu.

Hned v úvodu jsme nakousli grafickou stránku. Ta opravdu splnila očekávání a lépe vypadající hru v současnosti prostě nenajdete. Engine Frostbite 2 je v základu jen lépe optimalizovaný hnací motor Bad Company, ale vývojáři se s ním přirozeně naučili lépe pracovat a to se následně podepsalo na vizuální podobě Battlefieldu 3, efektech, explozích, nádherných animacích (kde jsou ty doby, kdy jsme vzdychali naděním nad pohyby vojáků v Modern Warfare 2?) i stylizaci. Ve všech pádech je skloňovaná neuvěřitelná práce se světlem. Odlesky slunečního svitu o monitor, či změna stylizace, pakliže se přiblížíte plamenům, jsou téměř dokonalé a posouvají hru na úplně jiný level. Stejně tak i svit obyčejných baterek. Jestliže vás nepřítel přepadne ve tmavé uličce, nebo uvnitř budovy a blikne vám do obličeje, ve většině případů jste mrtví dřív, než si vůbec stihnete uvědomit, co se právě stalo.

Ozvučení je kapitola sama pro sebe. Nic podobného jsme totiž doposud nezažili. Že jsou všechny zvuky zbraní, vozidel, atd. naprosto reálné je pro sérii typické, ale tvůrci si tentokrát vyhráli i s detaily, jako třeba akustikou, což se může jevit jako nepodstatný prvek, ale ve skutečnosti si i díky němu hraní užijete zase o kousek víc. Znamenitá je ale především práce s hudbou v singleplayerové kampani. Charakteristická melodie se rozeznívá nejen jako obyčejně na začátku a konci každé mise, ale často i přímo v průběhu a vždy v tu správnou chvíli, takže se Battlefield 3 blíží válečnému filmu i v tomto směru. Ocenit musíme i dabing a to nejen, co se týká cut-scén. Vojáci na sebe přímo při hraní pokřikují při vykonávání různých akcí, a protože jednu ze stran konfliktu tvoří Rusové, je parádní slyšet jejich národní jazyk a ne jen sympatické, ale dnes už trochu přežité komolení angličtiny. Ruštinu si pak o to víc užijete v singleplayeru, v misích za Dímu, kterému je ku pomoci dvojice parťáků. Opět drobnost, ale, no, jak padlo výše.

Poněkud zamrzí technická nedotaženost hry. Hýbe si skvěle při vyšších detailech i na některých slabších sestavách a při nízkém nastavení grafiky pořád vypadá lépe, než značná část masové produkce při nejvyšším rozlišení, ale pokud se v momentu, kdy se kamera během naskriptované sekvence otočí na posádku tanku, z níž jeden člen má nabít dělo, jenže textura se nenačte a střela se sama zvedne ze země, zarotuje ve vzduchu a následně se uzavře v komoře, veškerá atmosféra je v pytli. A podobných případů se ve hře objeví více. Vtipné jsou i pasáže, kdy vaši spolubojovníci páchají hromadné harakiri. Příklad: v ne úplně malém počtu útočíte na město, čistíte ulice, postupujete, až je potřeba prozkoumat útroby jednoho domu. Dovnitř se vydáte ve třech a velitel oznámí, že se sejdete na druhé straně. Místo toho, ale všichni nezainteresovaní vojáci zůstanou venku a když se moc dlouho zdržíte v místnosti s okny, z nichž je vidět přímo na ně – ejhle! Najednou začnou jeden po druhém padat k zemi za kolektivního smrtelného naříkání. Fakt cool… O situacích, kdy čekáte, až vám zbloudilý mariňák přijde otevřít dveře raději ani nemluvě.

Přes závěrečné výtky zůstává Battlefield 3 jednoznačně nejlepší současnou válečnou akcí a je jasnou ukázkou toho, jak by měly vypadat moderní hry. Nepřináší kvanta nových věcí, ale bere si to nejlepší z FPS žánru, posunuje to zase o kousíček dál a od konkurence se odlišuje množstvím potěšujících detailů. Navíc na něj sem tam vychází nezbytné opravné patche, věnující se nejen hře samotné, ale rozšiřující i příjemné rozhraní Battlelogu, brzy se dočkáme balíčku předělaných multiplayerových map z druhého dílu a prostřednictvím DLCček dalšího obsahu. Otázka je, jestli nakonec vyhraje boj se zanedlouho vycházejícím Modern Warfare 3. Nejspíš asi ne, ale koexistovat spolu oba titulu budou po hodně dlouhou dobu.

Hrajte hru jíž teď - jednoduše a rychle zakoupit hru doporučujeme v obchodě plaaay.cz.

Kvalitní příběhová kampaň i hra více hráčů, důraz na detail, ozvučení, grafika a animace, optimalizace, Battlelog
.
Nedodělky technického rázu a ústupky ze strany autorů srážející výsledný požitek z hraní

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5