Preview - Hitman: Absolution

Padne mu dokonale každý oblek, mimo to, že umí zacházet s každou zbraní, vás bez mrknutí oka dokáže zabít i slupkou od banánu a kam se Sam Fisher plíží pod rouškou stínů, vejde hlavním vchodem, aniž by ho kdokoliv zaregistroval. Navíc má oproti jiným hrdinům stealth akcí několik zásadních výhod. Zaprvé, je plešatý, takže mu nehrozí nebezpečí, že by na místě činu ztratil vlas a v jeho tajné skrýši by si na něj počíhali zaměstnanci Kriminálky Anděl a zadruhé, jeho skutky nejsou motivovány touhou po tom, něco změnit k lepšímu, nebo zabíjet pro nějaké vyšší dobro. Agent 47 je nájemný vrah. Ve svém oboru je nejlepší a svědomí ho rozhodně netrápí. A když snad začne vystrkovat růžky, pomyslí na všechny ty zelené papírky, které jsou ochotni mu jistí lidé za velmi delikátní práci zaplatit a spí sladce dál.

V nejnovějším dílu série Hitman ale pro sedmačtyřicítku nastanou těžké časy. Tvůrci už od oznámení propagují silný příběh, který v předešlých titulech hodně chyběl, i když například poslední vydaná hra pod touto značkou, Hitman: Blood Money, už měla k pořádnému ději spojujícím jednotlivé mise slušně našlápnuto. Ale zpět k problémům ústřední postavy. Agent 47 bude zrazen lidmi, kterým věřil a protože nás jako jediná, komu by se takhle otevřel, napadá jeho operátorka Diana, jež právě v Blood Money ukázala, že kope především sama za sebe, určitě se máme na co těšit. Tahle vychytralá dáma, pakliže se opravdu postaví proti svému dlouholetému, s nadhledem se dá říci partnerovi, ví, jak na věc a o jejích schopnostech zamíchat kartami nemůže být pochyb.

Děj jako takový se má nést v duchu holywoodských filmů. Zasazen je primárně do amerického Chicaga, stylizovaného podobně jako je New York v kultovní TPS Max Payne – čili ponurého, temného a vždy pod mračny, z nichž se lije déšť po hektolitrech. Po předešlých dílech tedy zajímavá změna, neboť dříve jsme za prací cestovali doslova po celém světě a navštívili nespočet lokací. Ale koncepce příběhového Hitmana se nám líbí a velmi specifická podoba kulis také a přestože sem tam zřejmě paty z Chicaga vytáhneme, nejvíce času pravděpodobně strávíme v jeho spárech, během řešení osobních problémů hlavního (ne)hrdiny.

Největší rozruch kolem titulu vzbuzují oznámené inovace a zpřístupnění hry pro sérií buďto nepoznamenanou část herní obce, případně pro lidi, kteří by se sice do kůže Agenta 47 vtělili rádi, ale náplň misí a uplatněné mechanismy jsou tak trochu nad rámec jejich schopností. Hardcore hráči plivou síru na všechny strany, ale moc platné jim to není. Vývojáři ze studia IO Interactive se je marně snaží uchlácholit báchorkami a možnosti projít si Hitman: Absolution po vzoru starších dílů. Jistě, bude zde übertěžká obtížnost, po jejíž volbě se „opravdu budete muset plížit, zbavovat se nepřátel nenápadně a často improvizovat“, ale... nedělalo právě tohle Hitmana Hitmanem? Teď už stačí jenom nabít silverballery a hlava nehlava střílet kolem sebe? Abychom pravdu řekli, celá ta reakce na odezvu fanoušků zní dost podivně. V jedné chvíli z úst tvůrců zní: „Nebojte se, když budete chtít, můžete hrát přesně, jak máte ve zvyku.“ A ve druhé: „Tak jsme tam teda dali ten hardcore mód, abyste teda jako fakt museli u hraní aspoň částečně přemýšlet a nemohli prostě ze všech nadělat řešeto.“

Na druhou stranu, některé nové věci vypadají slibně (a nemyslíme teď schopnost nazvanou Instinkt, díky které uvidíte vyznačené trasy stráží, ba dokonce nepřátele skrz zdi). Systém krytí je veskrze vzato pro stealth hru přínosem, vzpomeňte na Thiefa. Připlácnutí se ke stěně má hodně co do sebe, byť ho snad většina z nás zrovna zde neuplatní výhradně k čištění si cesty hurá stylem. Minimálně už nebude třeba podvádět s natáčením kamery při nakukování za rohy. Minimapa s vyznačenými klíčovými místy v Hitmanovi chyběla jako sůl. Přiznejme si, koho z nás neotravovalo nekonečné nahlížení do PDAčka, jestli náhodou neodbočil špatným směrem. Plynulé hratelnosti to neprospívalo. Posledním pěkným prvkem je větší interaktivita prostředí. V praxi už nebude nutné, pokud někoho nebudete chtít přímo zabít, plýtvat na něj drahocennou uspávací injekcí, která může najít smysluplnější uplatnění později, nebo loadovat hru, když vás odhalí strážný, schopný v mžiku upozornit kolegy. Jednoduše uchopíte, co vám zrovna přijde pod ruku (např. v traileru demonstrovanou sošku) a dotyčného omráčíte.

Velká změna čeká, mimo jiné, umělou inteligenci protivníků. Na ostatní inovace se dá nahlížet z více stran, tato se ale nepochybně dá označit za pozitivní. Nový engine přináší nové možnosti a při hraní Absolution se tak připravte na skutečně podezíravé příslušníky skupin, do kterých se infiltrujete, spojené ovšem s velice zajímavým systémem, kterak je přesvědčit o své příslušnosti k té a oné. Nejlépe se tato vlastnost hry dá předvést na situaci, o níž se rozpovídali autoři už dříve – jestliže se převléknete za policistu, ale přesto se za vámi pustí podezíravý jedinec, zkuste uplatnit největší policejní stereotyp a zamiřte si to ke stánku s koblihami. Přitažlivě působí i zdánlivá větší míra venkovních prostředí. Mluvilo se totiž o lokacích s davy lidí, ve kterých se můžete lehce ztratit pronásledovatelům, přičemž i davy jako takové budou disponovat jistým vzorcem chování.

Vzato kolem a kolem se i přes rozpačité prvotní přijetí Hitman: Absolution netváří jako špatná hra. Z videí je sice na první pohled patrné, že do konceptu série nezapadá tolik jako předešlé díly a možná by si tvůrci měli uvědomit, že co zafungovalo u Splinter Cell: Conviction, nemusí být úplně správným směrem pro Hitmana, každopádně ale tvrdé obličejové rysy a čárový kód na zátylku pana 47 po dlouhé době zase rádi uvidíme. Hra vychází pro všechny tři velké platformy v příštím roce.

• 3.6/5 Hvězd.
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5