Novinky| Battlefield 3, nebo Modern Warfare 3? | |
| Battlefield 3 | |
 68% | |
| CoD: Modern Warfare 3 | |
| 32% | |
| Celkový počet hlasů: 509 | |
| (Hlasujte kliknutím na odpověď) | |
Preview - Arcania: Gothic IV vs Two Worlds 2
Obzvlášť v poslední době zažívá svět RPG her velký rozvoj. Zavzpomínáme-li na časy dávno minulé, právě v tomto žánru jsme se těšili z titulů, vycházejících z Diabla a dalších podobných záležitostí. Zlom ale přichází o několik let později v podobě Gothic 1. Snad jsme se už předtím setkali se stylisticky podobným dílkem, udělalo ale takovou díru do světa? Tvůrci z Piranha Bytes nastartovali prvním Gothicem zcela novou éru Role-Playing Game, tedy typu žánru, charakterizovaného především jako hru na hrdiny.
Před hráčem se rozprostíral obrovský svět a nekonečné kombinace možností. Hru jsme tak mohli téměř celkově přetvářet, a právě díky našim činům dál ovlivňovat její následné dějství. Dosyta jsme si mohli užívat volnosti a častokrát jsme ani nepoznali její nejtemnější zákoutí, plná úžasných inovací.
Svůj obdiv si snad nesmrtelná série užívá dodnes. Ačkoli třetí díl ságy byl především zklamáním, nežli kvalitní hrou, po patřičných opravných patche a oficiálních upgradech se jednalo o skvěle hratelný titul. A což pak nejnovější Arcania: Gothic IV?
Fantastická pětka
Ještě, než se dostaneme k jádru tématu jako takovému, sluší se říci, že v dobách Gothicu vznikaly také další hry. Hry, které si z původního díla od německých vývojářů vzali velké inspirace, v ledačem se dokázaly vyrovnat, občas se stávaly možná i lepší, převážně se ale zařadily vždy až za původního krále. Možná už tušíte, že řeč je o prvním díle Two Worlds. Ten si odnesl obdiv mnoha fanoušků a nadprůměrná hodnocení určitě příjemně překvapila i samotné vývojáře. Kvalitní grafika, dobrá hratelnost a působivý příběh byl důvodem, proč Two Worlds hrát.
Za zmínku stojí také Zaklínač, který se svého druhého nástupce s podtitulem Zabiják Králů teprve dočká. I ten dokázal nabídnout mnohé a dodnes se drží ve slavné čtveřici Top RPG her, myšleno ve skupině, do které řadíme také právě Gothic a Two Worlds.
Onu pomyslnou skupinu bychom ale přeci ještě mohli rozšířit. Zanedbat bychom totiž neměli ani RISEN. Častokrát je chápán jako nástupce série Gothic. Tím je, a zároveň není. Oficiálně patří značka Gothic rakouskému vydavatelství JoWooD a vývojářské společnosti Spellbound, která po původních tvůrcích z Piranha Bytes převzala žezlo, a to kvůli zmiňovanému pokaženému třetímu dílu. Zamrzelí Piraně se ale nedokázali s faktem, že jejich dlouholeté snažení končí, vyrovnat, a tak pod záštitou Deep Silver vyvinuly RISEN. V podstatě titul až nápadně podobný Gothicu a dost možná postaven i na jeho základech. V našem denním zpravodajství jsme vás nedávno také odkazovali na nově spuštěný oficiální web RISEN 2. Pomalu se tak můžeme těšit na další zcela jistě povedený RPG kousek, tentokrát postaven do úplně nového dějství, oproti původnímu dílu.
V neposlední řadě se hráči dočkali také slavného TES IV: Oblivion. Jako jeden z mála RPG nabídl podporu pohledu z první osoby a do herní historie se zapsal především díky širokému systému skillů a detailnímu vylepšování postavy.
Z velkých očekávání velká zklamání - poprvé
Ačkoli je to smutné, od Arcanie i Two Wordls 2 jsme čekali více, než dokážou nabídnout. Před vydáním obou titulů herní scéna šílela a pilně se připravovala na příchod hry s velkým "H". Netvrdíme, že takový příchod se nekonal, ale díky senzacím, které tvůrci již dávno v časech vývoje avizovali, jsme přeci jen očekávali něco víc.
Je nutné si přiznat, že Gothic už po změně vývojového týmu nikdy nebude Gothic, na jaký jsme byli zvyklí. Snad by inovace opravdu jednou přišla i z produkce původních autorů. Možná by ale šlo o tak postupný proces, že bychom jej zaznamenali jen v malé míře. Několikrát zmiňovaní Piranha Bytes nás rozmazlili obrovským světem s nekonečnými možnostmi. Světem, který neznal hranic, přestože je textury výrazně označovaly. Podíváme-li se pak na nejnovější čtvrtý díl, spíš bychom jej mohli přiřadit k sérii Grand Theft Auto, od amerického studia Rockstar Games. Už v recenzi jsme se rozepisovali nad faktem, že se zkrátka pohybujeme v určité oblasti, ve které splníme určitou řadu úkolů, abychom se dostali do oblasti nové, kde nás nečeká nic jiného. Cítíte také tu podobu s GTA, kde jsme se bez jakýchkoli vedlejších úkolů tupě drželi hlavní herní linie, abychom se z jednoho města dostali do druhého?
I když Gothic nabízí časové rozmezí, jaké nabízí, a sem tam se v příběhu dočkáme také něčeho zajímavého, než pouhé stereotypnosti v honbě do další lokace, určitě od něj můžeme čekat alespoň tu jistotu. Jistotu, v povedeném dabingu, pěkně napsaných dialozích, a především svým půvabem okouzlující grafiku. Srovnávat jej s předchozími díly asi zcela nelze. Jestli je lepší nebo horší si hráč musí určit sám, je totiž jiný. A tak se ohlédněme ke konkurenci. Konkurenci, která taktéž slibovala úžasné dílo, ke studiu Reality Pump.
Z velkých očekávání velká zklamání - podruhé
Okolo Two Worlds 2 byl před vydáním možná ještě větší humbuk, než u Arcanie. Fanoušci série bedlivě sledovali, co se kde šustne a každou recenzi nebo jen vypuštěný obrázek doslovně hltali. Proč ne, však nejde o nic špatného. Špatný je ale především výsledek vývojářů. Samozřejmě, že se najdou tisíce, ba i miliony hráčů z celého světa, kterým druhý Two Worlds přijde úžasným počinem, nesmíme ale zapomínat také na tábor druhý, který hra pořádně nakrkla.
Two Worlds je možná zdárným příkladem tvrzení - nevěřme obrázkům! Na těch totiž vídáme krásný rozmanitě vymodelovaný svět s perfektními detaily a ani u videí, díky menšímu než full HD rozlišení, jako u spuštěné hry, nezaznamenáme nikterak šílené a do očí bijící nezdary. O to větší šok pak zažíváme po spuštění, kdy zjišťujeme, jak se věci mají a sen úžasné hry se tak pomalu rozplývá.
Pravdou je, že Two Worlds svým menu, a především úvodní video sekvencí zaznamenávající krutou, zato pěknou bitvu, v hráči navodí ten správný pocit, při kterém si říká „Tak tohle bude pecka!“. Objevíme-li se ale v samotné hře a objevujeme-li také její první zákoutí, spíše uvažujeme o rychlé odinstalaci. Začátek není dvakrát super a ihned úvodní řešení puzzlu by nás mohlo rychle odradit, o tom ale až později. Horším faktem je kamera. Přestože se totiž uklidňujeme tvrzením, že jde o špatné chování pouze ve stísněných prostorách, ani ve venkovní krajině není na co se těšit. Jedná se o neuvěřitelnou šílenost, a omluvte, takhle blbou kameru jsme dlouho u žádné hry nezaznamenali. Jak jste si mohli přečíst také v nedávno vydané recenzi, obdiv si u nás nezískala ani grafika. Pro někoho jde možná o stylové pojetí, pro nás spíše o ujeté řešení. Může za to především efekt, rozmazávající nejen okolí, ale často také hlavní části obrazu.
U záporů ještě chvilku zůstaneme. Zmíníme se totiž ještě o rozhovorech. Těch se bohužel v počátcích hry dočkáváme v takové míře, že celková hratelná doba není k podivení. Aby nás totiž autoři uvedli do příběhu, využívají právě těchto rozhovorů. Přeskočit se dají a díky intenzivnosti, kdy se téměř v rozmezí každých pět minut s někým zakecáme nás k takovému počinu hra svádí. Pak bychom ale informace o dějství sháněli jen těžko a ušla by nám tak důležitá součást hry. Dvakrát dobře není zvolena ani střelba lukem a doslovně namachrovaná chůze hlavního hrdiny je protivná.
Útěchou je ale pozdější vývoj Two Worlds. Nejen, že si na hru pomalu ale jistě zvykáme a dostává se nám tak pod kůži, nabízí ale mnohé, čeho jsme se na počátcích nedočkali. V tu ránu se špatná hra mění v celku povedený kousek, jen je třeba smířit se s výše uvedenými faktory a neutéct od příběhu hned v úvodu.
Spravedlivá bitva
Již jsme se dozvěděli spoustu informací o populárních RPG hrách obecně. Detailně jsme si také rozebrali převážně zápory, místy i klady obou titulů, jímž je článek věnován. Pojďme je ale porovnat mezi sebou.
Obě hry mimo žánrového zařazení spojuje hned několik faktorů. Prvním takovým je úvod. V Arcania: Gothic IV se totiž v kůži krále Rhobara II ocitáme v ošklivé, nepěkně designované a nepřehledné jeskyni. Nejde tak o dvakrát dobrý první dojem a rozhodně ani o nějaký úžasný zážitek, který by nás naladil na správnou vlnu. Two Worlds 2 začíná uvězněním našeho hlavního hrdiny. I v tomto případě se tak ocitáme ve stísněných prostorách a k rozvinutí dalšího dějství je tak třeba první je opustit. Na rozdíl od Arcanie sebou máme pomocnici, respektive pomocníky - orky. Samotná bitva ale stejně zůstane na nás, což hře nevyčítáme, ale právě pomocníci nás spíše otravují svými častými dialogy. Bohužel nám hned z počátku připravili vývojáři puzzle. Tedy součást hry, ve které musíme tak trochu přemýšlet, hledat a bloudit, abychom mohli v příběhu vůbec pokračovat. Pro většinu hráčů se také nejedná o dvakrát pěkný úvodní zážitek a titul tak dokáže navodit nepříjemnou atmosféru divného RPG, od něhož jinak očekáváme volnost a pohodu.
Po grafické stránce nelze tvrdit jinak, než že čtvrtý Gothic těžce převyšuje Two Worlds 2. Vývojáři totiž kladou smysl pro detail, famózní pestrobarevné pojetí a vůbec veškeré přírodní úkazy působí velice povedeně a pěkně. O grafice Two Worlds jsme se rozpovídali už výše. Ta nás opravdu tuze zklamala a přehršel obrazových efektů nepůsobí dvakrát příjemně. Spíše, ačkoli možná nejsou, zvýrazňují lidově řečeno odfláknutou práci.
Zatím co se kamera v Arcanii chová bezchybně a i v obytných prostorách nejrůznějších hradů a chatrčí máme přehled o prostředí, a jsme případně schopni vykonat tu kterou akci, Two Worlds 2 je na tom velice bídně. Dokonce až příšerně. Objektiv totiž často ztrácí hlavní dějiště a ať chceme jakkoli, ovlivnit jej nedokážeme. Troufáme si říct, že jde o vůbec největší průšvih hry, který jí zbytečně, zato opravdu hodně, kazí reputaci.
Rozstřel
Co je tedy správnou volbou? Je asi pochopitelné, že vám nemůžeme říci, po které hře sáhnout a jelikož chceme hodnotit nezaujatě, souhrn opět provedeme obecně. Existují fanoušci série Gothic, kteří by na instalaci Two Worlds na svůj PC ani nepomysleli, existují také fanoušci Two Worlds, kteří mají stejná mínění o Gothicu. Pro ty, kteří ale rádi ozkouší dobré RPG, bez ohledu na to, o jakou sérii to jde, máme několik poznatků.
Žádný z titulů není ani dobrý, ani špatný. Každý něco dokáže nabídnout a bohužel v ledačem i zklamat. Některý obsahuje méně bugů, povyšuje se tak na druhý, který má třeba půvabnější grafiku, čímž se zkrátka vyrovnávají … což berme pouze orientačně. A podobně je tomu i u dnes probírané dvojice titulů, i když v jiných rozměrech a parametrech. Oba nabízí obrovský rozsah, který začne pořádně bavit nejdříve po polovině příběhu, kdy se setkáváme s prvními zvraty a zpětně si tak ujasňujeme informace, které nebyly zprvu možná hned zřetelné. Je tedy na každém zvlášť, která z her jej zaujme více. Můžeme-li ale přeci jen hodnotit, Gothic se asi na královském žebříčku přeci jen nějaký ten čas udrží nejvýše.
Autor:Michal Pospíchal,
Hodnotit preview: Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé...